Studie zveřejněná ve vědeckém magazínu JAMA Internal Medicine také naznačuje, že propjení je u některých léků silnější. Jde zejména o anidepresiva (paroxetin nebo amitriptylin), dále léky na záněty močového měchýře (oxybutynín nebo tolterodin), antipsychotika (chlorpromazin nebo olanzapin) a antiepileptika (například oxkarbazepin nebo karbamazepin).
Vědci rovněž uvedli, že v případě vystavení se určitým dávkám anticholinergik (více než běžných denních 1095 dávek během 10 let nebo jinak u starších osob 3 roky denních dávek silných anticholinergik) se riziko výskytu demece u takových osob zvyšuje o skoro 50 %.
Smrtelný koktejl z pilulek. Za 10 let vzrostl desetkrát počet úmrtí v souvislosti s léky |
Ačkoli vědci podílející se na vypracování studie došli k závažných zjištěním, nevyzývají tímto pacienty k okamžitému vysazení tohoto typu léků bez předchozí porady s lékařem.
V rámci studie byla zkoumána data od celkem 284343 dospělých jedinců z Velké Británie ve věku 55 a více, a to v letech 2004 až 2016. Informace vědci získali z obří anonymní databáze zdravotních záznamů QResearch.
Každý pacient, který užíval anticholinergika byl zahrnut do výzkumu. Přičemž bylo zjištěno, že nejčastěji užívanými léky tohoto druhu jsou především antidepresiva, léky proti závratím a problémů s močovým ústrojím. V této souvislosti pak zjistili, že ze zmíněného počtu byla následně demence diagnostikována celkem 58 769 lidem. Zároveň bylo zjištěno, že k významnému nárůstu rizika demence nedochází například v případě užívání antihistaminik, relaxantů kosterního svalstva, antiarytmik, avšak spojitosti byly nalezeny mezi jinými skupinami anticholinergních léčiv.
Samotná studie má však jisté otazníky, kdy například zkoumané osoby neužívaly předepsané léky v souladu s doporučením lékaře. Lze tak hovořit pouze o spojitosti, nikoli o kauzálním vztahu.
Léky používané při chemoterapii mohou být nebezpečné pro sestry |
V případě, že by se však potvrdil vztah příčinné souvislosti mezi užíváním anticholinergik a vznikem demence, znamenalo by to, že zhruba 10 % případů, kdy byla demence diagnostikována by bylo možno připisovat užívání anticholinergik. Například ve Spojeném království je demence diagnostikována každý rok zhruba v 20000 až 209600 nových případech.
„Vzhledem k tomu, že studie ukazuje pouze asociaci, je zapotřebí dalšího výzkumu, který by „objasnil, zda anticholinergnní léky skutečně představují reverzibilní rizikový faktor pro vznik demence,“ napsali odborníci Noll Campbell, Richard Holden a Dr. Malaz Boustani v článku, který byl zveřejněn vedle nové studie.
Léky, drogy a další chemikálie. Krevety v britských řekách se pomalu tráví |
S těmito drobnými důkazy je budoucnost výzkumu jasná. Rozšířit povědomí a znalosti ohledně procesu snižování předepisovaných dávek a rovněž i omezení samotného předepisování anticholinergik. Přičemž zatím existují obavy, že případné snížení dávek těchto předepisovaných léků může vyvolat podstatné problémy v léčbě depresí, inkontinence nebo různých bolestí.
Podle vědců je dobře známo, že anticholinergní látky a zmatenost nebo problémy s pamětí jsou propojeny, ale nová studie zkoumala tuto souvislost po delší časové období.
Vědci podílející se na tvorbě studie zároveň vybízejí všechny pacienty, aby se v případě jakýchkoli dotazů obrátili na svého lékaře. V mnoha případech totiž existuje možnost předepsání jiného léku, který má stejné účinky,avšak obsah anticholinerních látek je mnohem nižší nebo tyto látky neobsahují vůbec.
