Neděle 18. dubna 2021svátek má Valérie 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Apnoe dál hrozí i během pandemie. Spolupodílí se na rozvoji řady chorob, jako je třeba vysoký tlak

Spánek jak známo posiluje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spánek jak známo posiluje. | foto: Pixabay.com

Potíže s dýcháním (nejen) ve spánku jsou projevem covidu-19. Trpí jimi však také pacienti se spánkovou apnoí. Přesně se dají odlišit vyšetřením.

Podle specialisty na otorinolaryngologii (ušní nosní, krční) a spánkovou medicínu Jana Kastnera z pražské Perfect Clinic je v případě pochyb průkazné potvrzení infektu covidu-19 možné provedením antigenního nebo PCR testu, případně vyšetřením protilátek. Syndrom spánkové apnoe se potvrzuje provedením monitorace spánku a doplňkovým ORL vyšetřením, případně plicním, neurologickým a kardiologickým.

Příznaky covidu-19 jsou podobné jako u nachlazení či chřipky, tedy zpravidla vysoká teplota, tělesná únava, dušnost a kašel. Dechové problémy jsou velmi časté. Příznaky odpovídající postižení plicní tkáně jsou podle odborníků bolest na hrudníku a zkrácený dech. Postižený má pocit tíže na prsou nebo nedostatku vzduchu, obtížně se mu dýchá.

Koronavirová cesta

Virus SARS-CoV-2 se do těla obvykle dostane horními cestami dýchacími. Může ale proniknout i přes oční sliznici. Napadá buňky hostitele a využívá je k množení a šíření. Onemocnění poznáme dle začínajících bolestí v zadní části krku a suchého kašle. Virus sestupuje dýchacími cestami dolů do průdušek. Když se dostane do plic, způsobí zánětlivou reakci plicní sliznice. Ta může poškodit buňky plicních sklípků. Důsledkem jsou funkční a strukturální změny plicní tkáně.

Vedou k velmi závažné poruše okysličovací funkce plic. Klesá tak zásobení tkání a orgánů kyslíkem. Nemocný kašle, je dušný, má bolesti na hrudi a typický zkrácený dech. V těžších případech bývá jedinou možností léčby dechová podpora s použitím umělé plicní ventilace.

Zděděné chrápání

Chrápání je odlišné onemocnění dýchací soustavy. Týká se stále větší části populace. Trpí jím muži i ženy. Odborníci uvádí, že s ním má problém až 40 procent mužů ve středním a starším věku. Postihuje i významné procento žen. S chrápáním začínáme nejčastěji v dospělosti, zejména po čtyřicátém roce věku. „Chrápání si vysvětlujeme snížením elasticity vaziva a svalového napětí, které vede při dýchání ke snadnějším vibracím,“ vysvětluje doktor Kastner.

Roli podle něj hraje také dědičnost. „Chrápání není určeno přímo geneticky, ale určitou skladbou dědičných faktorů, jako je tvar obličeje a oblasti hltanové úžiny, jisté formy obezity,“ popisuje lékař.

Ženy dohánějí muže

Běžné pravidelné chrápání bez pauz je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat. Často může vést například k oddělení ložnic. Pozor by si ale měli dát lidé, kteří chrápou nepravidelně. „Může u nich dojít k takzvanému apnoickém syndromu, který se vyskytuje asi u čtyř procent populace a představuje závažný zdravotní problém,“ říká Jan Kastner.

„U pacienta apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované,“ popisuje spánkový odborník. „Dochází k zástavám dechu, takzvaným spánkovým apnoím, které způsobují, že je spánek neosvěžující.“ Popsané noční příznaky pak vedou ke zvýšené únavě během dne. I když chrápáním trpí většinou muži, mezi „postrachy“ ložnic začíná v poslední době přibývat také žen.

„Muži mají s chrápáním opravdu větší problém než ženy,“ popisuje pražský otorinolaryngolog. „Především díky jiné anatomii dýchacích cest, tedy masivnějšímu měkkému patru, objemnějšímu kořenu jazyka i většímu hrtanu chrápou až dvakrát více než ženy. Na vině může taky být vyšší konzumace alkoholu, frekvence kouření nebo to, že muži spí více s otevřenou pusou vinou horší nosní průchodnosti při vybočené nosní přepážce.“

U žen může být spouštěčem například i menopauza, tedy ztráta elasticity vaziva v důsledku hormonálních změn, vyčerpanost, stres nebo obezita. Ve zralejším věku okolo sedmdesáti let se muži a ženy v četnosti chrápání začínají vyrovnávat například právě kvůli přibývající váze v obou populacích.

Pozor na mikrospánek

Syndrom spánkové apnoe se podle doktora Kastnera spolupodílí na rozvoji řady chorob, jako je vyšší krevní tlak, arytmie, vyšší riziko infarktu myokardu, metabolických onemocnění, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka. „Pojí se také s vyšším rizikem cévní mozkové příhody, ale i mikrospánku u řidičů. Dokonce u těch profesionálních je v některých evropských zemích povinné vyšetření, zda netrpí spánkovou apnoí,“ vypráví lékař.

„Léčba je u apnoiků hrazena ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje Jan Kastner. Jde zejména o spaní s přístrojem CPAP (tzv. „maska“), režimová opatření jako redukce váhy i speciální operace.

K chrápání a dechovým zástavám během spánku může dojít i u dětí. Výjimečně se jedná o neurologická onemocnění, obličejové abnormity nebo vrozené vývojové vady dýchacích cest. Nejčastější je pak zvětšení nosohltanové, laicky nosní mandle a také patrových tonzil neboli krčních mandlí.

Koronavirus si ještě nevšiml, že s ním bojujeme, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vybili jsme mnoho živočišných druhů, tak se nemůžeme divit, že jiný druh zaútočí na nás. Má na to právo, říká...

Test nanorespirátorů a nanoroušek: Polovina chrání jen naoko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Spoléháme se, že díky rouškám a respirátorům budeme patřit k těm šťastným, kterým se podaří uchránit před covidovou...

Mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku, vypráví historik Čechura

Jaroslav Čechura je přední znalec mikrohistorie, jež se zabývá životy a vztahy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak krutí byli soudci, drábové a panstvo? Co si sedlák mohl dovolit, a za co dostal oprátku? Proč bylo právo v praxi...