130 let
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Shutterstock

Premium

Přišla chůze po dvou s monogamií? Ze zdánlivě bezvýznamných kroků se skládají impozantní pouti

Zdraví
  •   5:00

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Chodeckou zdatnost zděděnou po dávných předcích nezapřeme už ve chvíli, kdy zvládneme první krůčky. Rok a půl staré batole každou hodinu běžně odcupitá 2400 kroků.

V roce 1967 oslavila Alexandra David-Néelová sté narozeniny a jeden z novinářů se při té příležitosti cestovatelky zeptal, jak dokázala v roce 1924 na své cestě do Lhasy ujít pěšky bezmála 7000 kilometrů drsnou náhorní plošinou Tibetu. „To je celkem jednoduché,“ odpověděla francouzská znalkyně východních náboženství. „Kladla jsem prostě jen jednu nohu před druhou.“

Chůze je opravdu velmi prostý a pro člověka zcela samozřejmý způsob pohybu. Jeden krok se může jevit jako zcela nicotný počin, ale právě z takových na první pohled bezvýznamných kroků se skládají impozantní pouti. Naši pravěcí předkové vyšli před šedesáti tisíciletími z africké kolébky lidstva po svých a doslova krok za krokem osídlili všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Pro člověka zůstávala chůze po většinu jeho existence jediným způsobem, jak se dostat z jednoho místa na druhé.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: Jaroslav Petr