Je to zdravé? Tak toho můžu sníst více. Taková úvaha může ve svých důsledcích vést paradoxně k tomu, že přibíráme na váze. Experti na chování spotřebitelů z Texaské univerzity v Austinu tuto otázku studovali a výsledky jejich výzkumu přinesl ve svém lednovém čísle Journal of Association for Consumer Research.
Nový rok je podle výživové poradkyně ideálním startem správného stravování |
Jak se uvádí na internetových stránkách Food and Brand Lab Cornellovy univerzity, která se zabývá psychologií spotřeby potravin, vědci vycházeli z předpokladu, že když spotřebitelé konzumují pokrmy, které považují za zdravé, mají tendenci jich sníst více. A skutečně: jejich předpoklady potvrdily i výsledky výzkumu.
Vědci realizovali tři studie. Při té první analyzovali spojitost mezi pojmy zdravé a hojné. Jako vzorek si vybrali 50 vysokoškolských studentů, jimž zadali implicitní asociační test. Jde o metodu používanou v sociální psychologii, která analyzuje sílu vztahu mezi jednotlivcem a jeho mentálními projevy nebo také předsudky, například v oblasti spotřeby, jak tomu bylo v tomto případě.
Míra sytosti
Druhé studie se zúčastnilo 40 studentů, u nichž byla vyhodnocována míra sytosti poté, co snědli pokrm označený jako zdravý, či nezdravý. Cílem studie bylo testovat, jaký byl účinek na jejich pocit sytosti mělo to, že byl pokrm označen za zdravý, nebo nezdravý. Pro třetí studii si vědci vybrali 72 studentů a měřili množství jídla, které bylo označeno za zdravé, nebo nezdravé a které pokusným osobám podali předtím, než jim promítli krátký film. Pak měřili množství jídla, které studenti během promítání snědli.
Tyto tři experimenty vedly k závěru, že spotřebitelé spojují zdravé jídlo s menším pocitem sytosti a že je tento pocit podněcuje k tomu, aby ho snědli více. Označení jídla za zdravé, nebo nezdravé mění úsudek a chování i těch, kdo tvrdí, že nesouhlasí s myšlenkou, že zdravé jídlo méně sytí.
„Nesprávné chápání zdravých potravin může vést ke zvýšenému příjmu kalorií,“ vysvětluje ředitel Výzkumného střediska pro potraviny a výživu v Římě Andrea Ghiselli. „Stává se například, že si člověk myslí, že může sníst více sladkostí připravených s olivovým olejem, než těch, které byly zhotoveny s máslem,“ dodává.
Podobně je tomu s potravinami označovanými jako light, jimiž je trh přesycen. „Skutečnost je taková, že spotřebitelé kupují produkty light, aby toho mohli sníst více. Je však lépe si koupit ́nezlehčenou ́ potravinu, než dávat přednost potravinám s nízkým obsahem tuku. Výrobce totiž tam, kde ubere tuky, přidá něco jiného, často cukr, aby byl produkt chutný. Z hlediska nutričního to pak má jen málo smyslu,“ zdůrazňuje Andrea Ghiselli.