Asi milion Čechů tedy v současnosti trpí migrénou. Onemocněním, které je velmi proměnlivé a může mít v různých fázích života různou intenzitu i frekvenci. Velice často se poprvé objevuje v pubertě, kdy se začíná projevovat aktivita pohlavních hormonů. Po menopauze naopak většina žen přestává mít s migrénou problémy a také u mužů dochází po andropauze k jejímu zklidnění.
Někteří pacienti zažijí záchvat migrény jen párkrát do roka, jiní však mnohokrát do měsíce. A právě tito pacienti, u nichž má nemoc závažnější průběh, dostávají teď novou šanci, jak udržet migrénu na uzdě. I Česko zřejmě směřuje k zavádění biologické léčby. Tu reprezentují léky vycházející ze specifických protilátek, které zablokují proces vyvolávající migrénu. (Podrobněji o biologické léčbě čtěte na vedlejší stránce.)
Podceňovaná nemoc
Přestože se o migréně v poslední době mluví častěji než dřív, mnozí ji stále tak trochu podceňují. „Migréna není jen bolest hlavy, jak se někteří lidé domnívají,“ uvádí doktor Doležil. „Patří k ní i doprovodné příznaky, nejčastěji citlivost na světlo či hluk, pocit na zvracení nebo zvracení.“ Během záchvatu migrény se obvykle objeví jeden ze zmíněných příznaků.
Pokud si pacient včas vezme správný lék, potíže většinou do hodiny odezní a nevolnosti se leckdy ani neobjeví. Neléčená migréna se ovšem někdy může rozvinout v plné parádě.
Biologickou léčbu migrény by pojišťovny mohly hradit od 2020 |
„Pulzující bolest hlavy, která je pro tuto nemoc charakteristická, velice často začíná v oblasti krční páteře,“ upozorňuje Jolana Marková, primářka Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze. „Pacienti se proto leckdy mylně domnívají, že jejich bolesti mají souvislost s krční páteří.“
Ve skutečnosti však souvisejí s probíhající migrénou. Během záchvatu dochází k podráždění jádra trojklaného nervu a následně i horních krčních kořenů. Toto podráždění pak způsobuje nejen ztuhlost krční páteře a bolest hlavy, ale i nevolnost nebo přecitlivělost na různé podněty, nejčastěji na světlo, hluk nebo pachy.
Typický pacient s migrénou proto sedí obvykle schoulený v místnosti se zastřenými okny, kde mu jakýkoliv hluk způsobuje utrpení.
Geny prozatím utajené
V některých rodinách se migréna objevuje téměř se železnou pravidelností. „Nejspíš ale dědíme pouze dispozice ke zvýšené dráždivosti jednotlivých částí centrálního, a možná i periferního nervového systému,“ vysvětluje primářka Marková. „Dosud s jistotou neznáme konkrétní gen, který má toto onemocnění na svědomí. Jednou z mála výjimek je familiární hemiplegická migréna, u níž jsou prokázané chromozomální změny.“
Tento typ onemocnění se však u pacientů objevuje jen zřídkakdy. Běžnou migrénu u disponovaných jedinců spouští nejrůznější impulzy z vnějšího či vnitřního prostředí. K nejčastějším spouštěčům pak patří prudká změna počasí, stres či kolísání hormonální hladiny.
Migréna trápí milion Čechů. Někoho i na několik dní vyřadí z provozu |
Jejich působením se uvolňují mediátory (přenašeče nervových vzruchů), které působí na stěny drobných cév v mozkových plenách. Ty se poté rozšíří, část krevní plazmy pronikne do jejich okolí a vyvolá sterilní zánět. Informace o tom, že se děje něco nepatřičného, pak doputuje do takzvaných podkorových center bolesti.
Pozor na záměnu s mrtvicí
U některých pacientů začíná migréna pohybovými potížemi či poruchami zraku. „Říkáme, že mají migrénu s aurou,“ upřesňuje doktor Doležil. „Aura vzniká šířením takzvané Leavovy vlny, jež může podráždit zrakovou mozkovou kůru, která je v temenní oblasti.“
V důsledku toho pacient nevidí část zorného pole, někdy dokonce přestane na nějakou dobu vidět na jedno oko. Popřípadě se mu před očima míhají podobné jiskřičky jako pohádkovým postavičkám Tomovi a Jerrymu.
Aura může ovšem narazit také na mozkovou kůru, a tím snížit či úplně oslabit pohyblivost končetin na jedné části těla. A podobně jako u mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody) může dojít také k dočasné ztrátě řeči. Na rozdíl od mrtvice však tyto poruchy nejsou nikdy trvalé. Jestliže však pacient podobnou situaci zažívá poprvé, určitě by si měl přivolat záchranku, aby mohl lékař včas zjistit, co daný problém vyvolalo.
Ženy mají převahu
V celkovém počtu pacientů s migrénou jednoznačně převažují ženy. Průběh nemoci u nich přitom často zásadně ovlivňují hormony. „V období menstruace, kdy dochází ke kolísání ženského pohlavního hormonu estrogenu, migrén často přibývá a mívají i horší průběh,“ upozorňuje doktor Doležil. „V prvním trimestru těhotenství v důsledku hormonálních změn se naopak onemocnění utlumuje.“
Klidnější období přetrvává i v období šestinedělí a během kojení. Poté se však obvykle nemoc opět vrací, někdy se může i zhoršit. Spouštěčem migrény se může někdy stát také hormonální antikoncepce. I moderní nízkohormonální preparáty mohou totiž rozkolísat poměrně křehkou hladinu hormonů.
„Ženám, které mají migrénu s aurou, bych proto jejich užívání rozhodně nedoporučoval,“ dodává neurolog. „Už proto, že jim hrozí zvýšené riziko cévní mozkové příhody, obzvlášť pokud mají navíc vysoký krevní tlak či cholesterol, nebo kouří.“ Také hormonální substituční terapie, určená ženám s klimakterickými obtížemi může podle neurologů zásadně ovlivnit nejen vznik, ale i průběh migrény.
Nedat spouštěčům šanci
Předejít tomu, aby nás migréna přepadla, prozatím možné není. „Možné ovšem je vystříhat se toho, co záchvat vyvolává,“ radí primářka Marková. „Ať už to jsou třeba nápoje s bublinkami nebo červené víno.“
Kromě toho by podle jejích slov měli pacienti také dodržovat rozumnou životosprávu a vyhnout se jakékoliv fyzické aktivitě v době, kdy záchvat migrény začíná. Naštěstí řada českých pacientů trpí pouze lehčí či střední formou onemocnění. Zvládnout občasný záchvat migrény se jim úspěšně daří pomocí přípravků typu ibuprofen nebo ataralgin.
„V každém případě by však pacient měl navštívit svého praktického lékaře, který posoudí, zda jde skutečně o migrénu,“ dodává David Doležil. „Jestliže se frekvence záchvatů nezhoršuje, pak postačí pouze občasné kontroly u neurologa.“
