Home office často znamená dlouhé sezení u stolu, žádné pobíhání z kanceláře do kanceláře, po schodech… Pro ty, kdo mají dispozice trpět – či už trpí - křečovými žilami, rána. Křečové žíly ničí v populaci každou třetí ženu a každého čtvrtého muže.
Kámen úrazu je sezení. Pokud je dlouhodobé, výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, diabetu, různých nádorových onemocnění a…
Necvičíte? Začněte. Poradíme vám, jak si v době home office a karantény poradit s pravidelným pohybem |
„Při dlouhém sezení nastává ztráta elasticity tepen a jejich schopnosti reagovat na změny krevního tlaku. Současně ale dochází právě ke zvýšení tlaku v žilním systému a k rozšíření kapacity povrchního a hlubokého žilního systému,“ vysvětluje MUDr. Radek Vyšohlíd, cévní chirurg kliniky Perfect Clinic, člen ČLK.
Onen zmíněný tlak na slabou žilní stěnu zvyšuje riziko onemocnění křečovými žilami. Vyřazením svalstva bérců (žilní srdce) a útlumem dýchání je totiž významně redukován žilní návrat. „Výsledkem je snížená adaptace organismu na zátěž a riziko postižení civilizačními chorobami,“ konstatuje MUDr. Vyšohlíd.
Stop dámám „v křeči“
„Vznik křečových žil ovlivňuje dědičnost, ale i dlouhé stání a dlouhé sezení, statická zátěž. Též nadváha, nevhodně působí i tabletová antikoncepce,“ popisuje MUDr. Ota Schütz, primář Žilní kliniky v Praze.
Ti, jichž se dědičné zatížení týká, nemají teď omezení pohybu nečinně přijímat. Důležitá je pro ně pravidelná fyzická aktivita. Studie z poslední doby ukazují, že osmihodinové sezení je nutno kompenzovat cvičením a fyzickou aktivitou po dobu minimálně pětasedmdesáti minut.
„Při práci dělat pravidelné přestávky a každých třicet minut se zvednout od stolu a projít se. Vnést do programu ‚sedacího‘ dne pohyb, který se může provádět i během procesu,“ jsou slova MUDr. Vyšohlída. Patří k nim telefonování za chůze, porady vestoje, jednání s kolegou na procházce… „Kromě zdravotního aspektu pohybově ‚akčnější‘ pracovní den lépe uběhne,“ naznačí dál.
Kde prevence nepomůže, musí nastoupit další cesta, a to nejen v podobě medikace. „U pacientů s diagnostikovaným žilním onemocněním pomáhají kompresivní punčochy, speciální léky či potravinové doplňky,“ míní MUDr. Radek Vyšohlíd. „V případě zhoršení stavu jejich choroby je – i v době pandemie – nutná návštěva specialisty,“ konstatuje.
Stejné obezřetnosti třeba ve chvíli, kdy má majitel výrazných křečových žil či dokonce bércových vředů podezření na covid-19. Proč? „Koronavirová infekce je zánětlivé onemocnění. A jakékoliv zánětlivé onemocnění v těle zvyšuje tvorbu krevních sraženin,“ objasnil MUDr. Libor Dvořáček, specialista na žilní a cévní chirurgii z centra Medical Institut v Plzni.
Nebezpečná krev
Domněnka, že covid-19 se zaměřuje výhradně na dýchací ústrojí, se dávno ukázala mylnou. Britští lékaři se už v červnu zmiňovali, že byli konfrontováni s atypickými příznaky onemocnění. K nim patřila embolie, protože zápal postihl i cévy, což vedlo ke zvýšení rizika vzniku krevních sraženin a ucpání cév.
Vážně nemocní „covidoví“ pacienti měli nadměrně „lepivou“ krev. „Našli jsme malé sraženiny v malých plicních cévách, ale i velké ve velkých,“ uváděl profesor Hugh Montgomery z JIP londýnské Whittingtonské nemocnice s dovětkem: „Přes 25 procent nakažených mělo velké sraženiny, což je problém.“ Mimo jiné i proto, že se je nedařilo odstranit běžnými léky na ředění krve.
Jak cvičit
Pozdější studie naznačila, že při nákaze covidem-19 je lidský organismus náchylnější k tvorbě sraženin v hlubokých žilách; jde o hlubokou žilní trombózu v nohou, ale též o plicní embolie, kdy ucpaná céva omezuje prokrvení plic. Sraženiny brání správné cirkulaci krve v celém těle, včetně srdce i mozku, a lidé s covidem-19 mohou snáz dostat infarkt či mozkovou mrtvici.
Poškozené cévy
Sraženiny vedou též k selhání ledvin. „Čím déle situaci zkoumáme, tím je pravděpodobnější, že krevní sraženiny jsou hlavním faktorem závažnosti nemoci a úmrtnosti na covid-19,“ potvrdil Behnood Bikdeli z oddělení kardiovaskulární medicíny centra Columbia University Medical Center. Varixy sice postihují povrchové žilní řečiště, což je jiný typ onemocnění, vzdor tomu je jim věnovaná zvýšená pozornost dnes na místě.
Působení viru SARS-CoV-2 na krevní cévy může přinést vysvětlení, proč mají pacienti s nemocemi, které stav cév zhoršují, častěji vážný průběh onemocnění covid-19. Je to třeba cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Potvrzují to data z center pro kontrolu a prevenci nemocí ve čtrnácti státech USA. Diabetem trpěla třetina pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19. Polovina měla vysoký krevní tlak. Prevence? Pohyb, optimální váha i kontrola žil.
