"Není nic srovnatelného, není jiný vhodný lék, který by v mozku ovlivňoval pocity, když se pacient cítí nenajedený a něco sní, ať mu rozum a doktoři velí cokoli. Doufejme, že je to přechodná záležitost. Neumím si představit, že by pacienti byli o tento lék připraveni," uvádí Petr Sucharda, obezitolog ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. U svých pacientů, kteří tyto přípravky brali, teď nepředepisuje většinou žádné léky.
Důvodem stažení sibutraminu jsou výsledky několikaleté studie, jak tyto léky působí na lidi, kteří by je podle schválených pravidel vůbec neměli brát – tedy lidi s velkým rizikem infarktu a mrtvice. Studie ukázala, že se u nich zvýšil počet infarktů a mozkových příhod, i když ne smrtelných. Evropská léková agentura doporučila pozastavit registraci pro tyto léky, protože podle ní převažují při užívání rizika nad přínosy.
"Pozastavení zůstane v platnosti, dokud společnost neposkytne data, která budou dostatečná pro označení skupiny pacientů, pro kterou přínosy sibutraminu jasně převáží jeho rizika," vysvětluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Výbor Evropské lékové agentury také zjistil, že pacienti s těmito léky shodili jen o trochu víc kil než ti bez léku, navíc není jisté, že si váhu udrží.
Podle Suchardy je to paradoxní situace. Vzhledem k tomu, že byla studie na pacientech, kteří už dříve nesměli tyto léky brát, stačilo podle něj toto omezení zachovat.
Léky se sibutraminem snižují chuť k jídlu, i po jejich vysazení musí pacient ovšem dbát na zdravou stravu. Chuť k jídlu snižuje i starší lék adipex, podle odborníků ale má přece jen víc nepříjemných vedlejších účinků. Možnosti léčby jsou i jiné. Pro některé silně obézní lidi je vhodnější operace.
ČTĚTE TAKÉ |
