Morová epidemie zahubila ve 14. století čtvrtinu tehdejší evropské populace, za oběť jí padlo zhruba 25milionů lidí. Většinu původních obyvatel Severní Ameriky vyhladily neštovice, spalničky, mor, břišní tyfus a chřipka. Během pandemie španělské chřipky v letech 1918 až 1919 zemřelo více než 21 milionů lidí.
Jak jsme na tom dnes? Hrozbu morových epidemií odstranila antibiotika. Podobné jsou již sporadické, nemocní se objevují v severní Africe, Indii, Mongolsku či na Sibiři. Dýmějovým morem se však před dvěma lety nakazilo i děvčátko z amerického Colorada. Vloni se mor (bakterie Yersinia pestis) objevil na Madagaskaru. Byť je nyní procento úmrtí výrazně nižší, pořád zůstává jednou z nejsmrtelnějších nákaz. Naštěstí se mor vyskytuje pouze v několika endemických oblastech, kde se zdržují jeho přírodní přenašeči: potkani a krysy.
Spásná antibiotika
Antibiotika pomohla omezit i výskyt malomocenství. Ročně touto nemocí onemocní 250 tisíc lidí, především ve střední Africe a jihovýchodní Asii, objevila se však i ve Španělsku a Rumunsku. První případ lepry v moderních dějinách zaznamenaly nedávno zdravotnické úřady v Irsku. Pacientem je Brazilec, který žije v zemi už několik let.
„Jsou to výjimky, které neohrožují populaci epidemicky. V primitivních podmínkách se špatně dostupnou péčí to může způsobit lokální epidemii. V Evropě ne,“ konstatuje docent Ladislav Machala z pražské Nemocnice Na Bulovce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tuberkulóza usmrtí každý rok 1,7 milionu lidí. Obávané souchotiny postihovaly především lidi oslabené a slabší sociální skupiny s nedostatečnou výživou, žijící v tmavých a vlhkých obydlích. Po první světové válce, kdy byla situace nejkritičtější, umíralo na tuberkulózu v Čechách 360 osob ze sto tisíc obyvatel.
Vakcinace sice nechránila před onemocněním, ale průběh choroby ulehčila. Smutný comeback nemoc zaznamenala ve druhé polovině 80. a počátkem 90. let 20. století, kdy byl celosvětový vzrůst počtu osob s nově zjištěnou TBC způsoben vysokým a neustále rostoucím počtem osob infikovaných HIV, jež mají zhoršený imunitní systém a mohou se snadno nakazit další nemocí.
V Česku vloni onemocnělo tuberkulózou 609 lidí, pětinu tvořili cizinci. Údaje za poslední roky nesvědčí o nárůstu ani poklesu počtu nemocných. V budoucnu však může být problémem ztráta imunorezistence. Objevují se odolné tuberkulózní kmeny z věznic v Kyrgyzstánu. Odborníci z Lékařů bez hranic odhadují, že tuberkulózu, kterou nelze vyléčit klasickými léky, má na světě přes tři sta tisíc lidí. Byť ještě před několika lety šlo o formu neznámou, dnes už je multirezistentní jeden ze sedmi pacientů v Evropě. Do Česka, kde v roce 2012 TBC podlehlo 22 lidí, přitom mohou rezistentní kmeny připutovat s cizinci.
Může ve vyspělém světě dojít k epidemii způsobené virem HIV? V míře, v níž je virem postižena populace v subsaharské Africe, kde žije zhruba 60 procent z celosvětově infikované populace, určitě nikoli. V Česku roste počet infikovaných každoročně o 15 procent. „Máme stále malý počet případů, proto je nárůst poměrně rychlý, zatímco v zemích na západ i na východ se oploštil,“ vysvětluje Ladislav Machala.
Uschované neštovice
Osmnácté století bylo obdobím hrůzy z epidemií pravých neštovic. Třetina napadených zemřela. První očkování proti pravým neštovicím provedl anglický lékař Edward Jenner už v roce 1798, ale ještě počátkem 50. let minulého století onemocnělo na světě neštovicemi 50 milionů lidí ročně. Světová zdravotnická organizace vyhlásila v roce 1967 systematickou očkovací kampaň, která vedla k vymýcení neštovic. Vzorky viru jsou ukryty ve dvou přísně střežených laboratořích v Rusku a Spojených státech.
„Od 80. let se neočkuje, nebylo to nijak příjemné. Polovina světové populace je neimunní. Kdyby se virus vypustil mezi lidi, spustil by velkou neplechu,“ poznamenává Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Jisté je, že válka proti infekčním a bakteriálním nemocem neskončí nikdy, protože stále větší propojení světa vytváří dokonalou kultivační nádobu pro jejich šíření. Evoluce probíhá dál, patogenní bakterie a viry toho využívají.
„Chřipkový virus typu A je extrémním příkladem evoluční přizpůsobivosti virů, schopných dokonale využít podmínky vytvářené člověkem,“ říká Ladislav Machala. V roce 2002 vyděsil svět těžký respirační syndrom neboli SARS, který se objevil v Číně. Rostou obavy z viru MERS, který vyvolává smrtelné zápaly plic. Nákaza se rozšířila vloni z Arabského poloostrova. Takové věci se budou dít pořád, shodují se odborníci. Pokud bude fungovat systém bdělosti, zdravotníci dokážou zareagovat včas.
