Profesor imunologie Václav Větvička působící v americkém Louisville říká, že alergii můžeme mít doslova na cokoliv. „Nejvíce se hovoří o pylových alergiích, ale nemusíme se procházet zrovna rozkvetlou loukou, aby se alergie projevila. Příkladem může být třeba prach nebo plísně. Ty se sice v přírodě i v interiérech mohou vyskytovat celoročně, ale jejich vliv může být maskován tím, že jsme více alergičtí třeba na pyl. Takže část roku máme silnou alergii na pyl a na podzim se ukáže, že na plísně ji máme také,“ říká profesor Větvička.
Větrat, větrat, větrat
Podzim bývá vlhký a deštivý, což plísním svědčí. Pokud jsme tedy silně alergičtí, neměli bychom se raději vydávat na podzimní procházku lesem, protože v přírodě skutečně růstu plísní nebrání vůbec nic. Jestliže víme, že trpíme jen slabou alergií, měli bychom mít preventivně v kapse nějaký volně prodejný lék, který by případnou alergickou reakci utlumil.
Plísně ale mohou být i v bytě či domě nebo chatách a chalupách. „Plísně jsou do značné míry všudypřítomné, takže nemůžeme očekávat, že někde najdeme zcela sterilní prostředí bez nich. Proto je pravidelné větrání nezbytností. U starých domů nebo chat je riziko větší, většinou tam bydlíme jen přechodně, takže se delší dobu nevětrá a je vlhko. Potíže s plísní ale mohou být i v novém bytě nebo paneláku, protože nemůžeme doufat, že panel neplesniví. Stačí, že někde pod oknem bude zatékat nebo roh místnosti za sedačkou bude promrzat a o potíže s plísněmi máme postaráno,“ pokračuje Václav Větvička. Další kapitolou jsou pak špatné tepelné izolace, které byt doslova ucpou. To je pro plísně učiněný ráj.
Vadí svou vůní, ale alergie na řepku je vzácná. Pylová zrna jsou těžká a nelétají, vysvětluje expertka |
Topná sezona je za dveřmi a s větráním to bude opět slabší. I to samozřejmě může k alergiím přispět. Je ale také jasné, že pokud máme třeba potíže s průduškami a bydlíme na venkově, kde soused topí vším, co mu přijde pod ruku, tak si nějakým větráním zrovna nepomůžeme. Takže tady bude platit – větrat s rozvahou.
Roztoči bytového prachu
Celoročně nás mohou trápit také roztoči, které máme v domácnostech. Roztoči jsou pouhým okem neviditelní členovci příbuzní pavoukům. Jedná se především o druhy Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Občas se jim říká také „roztoči bytového prachu“. Živí se zejména drobnými částečkami, které se odlupují z povrchu naší pokožky. „Nejvhodnější podmínky pro růst roztočů zaručuje prostředí s teplotou 22 až 26 °C s vlhčím vzduchem. Je tedy jasné, že naše postel, a především matrace, mají pro roztoče ideální podmínky,“ vysvětluje Václav Větvička. Doplňme, že roztoči způsobují pupínky, kýchání, ale někdy i vážné dýchací potíže.
Měli bychom tedy s těmito nechtěnými spolubydlícími zatočit. Důležitá je spíš nižší teplota v bytě, pravidelná výměna ložního prádla a také praní peřin a přikrývek na teplotu 60 °C, kterou roztoči nevydrží. Čistička vzduchu nás ale nespasí. „Základní alergeny roztočů jsou totiž v jejich výměšcích, a ty potom vdechujeme spolu s domácím prachem. Vysoká i nízká teplota nebo hodně suchý vzduch jim sice nesvědčí, ale postel si vlastně sami zahříváme, o patřičnou vlhkost se vlastním dechem také postaráme, takže žádná čistička to nezachrání.
Chemické přípravky nebudou pro polštáře či matrace také zrovna vhodné. A tak jedním ze spolehlivých způsobů, jak omezit množství roztočů a jejich alergenů v bytě, je použití bariérových povlaků, které jsou neprostupné pro roztoče a roztočové alergeny,“ říká profesor Větvička
Alergie se kříží
Za nejčastějšího viníka podzimních alergií je vydáván pelyněk a ambrózie. Ta může vyvolat takzvanou zkříženou alergii, tedy reaguje s jiným alergenem, například s kmínem. Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů, takže organismem vyrobené protilátky proti jednomu alergenu reagují s jiným alergenem s podobným chemickým složením. Nejčastějším případem jsou zkřížené alergie mezi pyly a některými potravinami, ale také třeba mezi latexem a potravinami. Většinou se to pozná jako takzvaný orální alergický syndrom, s projevy svědění či otoku horního patra nebo úst. Při těchto příznacích bychom samozřejmě měli jídlo nechat být, dobře si uvědomit, co s čím konzumujeme. Návštěva alergologa je poté nutná, aby tyto alergeny otestoval a předepsal vhodný lék.
Říká se, že alergik by měl chodit ven spíš odpoledne, protože pokud svítí před polednem slunce, více létají pylové částice. Na tom ale podle profesora Větvičky není mnoho pravdy. „Kdy budeme chodit ven, je jedno, protože protilátky proti pylu v těle již budou a my si zkříženou alergickou reakci vyvoláme třeba tím, že se v pohodlí domova zakousneme do rajčete. Bránit se ale můžeme jednoduše – na co máme alergii, bychom po vyšetření lékařem měli přesně vědět, včetně rizika zkřížené alergie. A potom se těmto potravinám prostě budeme muset v syrovém stavu vyhýbat,“ říká Václav Větvička.
Pozor na vlhkost
Připomeňme, že vlhkost v interiérech by neměla překročit 60 až 70 procent. Pokud je vyšší, měli bychom přistoupit k nápravě, i když mnoho možností nemáme. Měli bychom si zjistit, jestli někde nezatéká nebo jestli třeba u starého domku není venkovní zeď vlhká. Tam potom budou následovat finančně poměrně náročné opravy. Pokud jsme tyto možnosti vyloučili a v bytě je stále příliš vysoká vlhkost, protože třeba bydlíme u řeky, tak je jedinou alternativou odvlhčovač vzduchu.
Za podzimními alergiemi jsou tedy podle profesora Větvičky prach, plísně a také roztoči. Mohou se teď například projevit kýcháním nebo ucpaným nosem. To jsou ale projevy nachlazení. Jak tedy poznat, že jsem alergický, a ne nachlazený? „Řada projevů je skutečně podobných, nicméně to nachlazení nás za pár dnů přejde, ale pokud máme alergii třeba na domácí roztoče, tak ty projevy nezmizí a spíše se budou stále zhoršovat,“ upozorňuje profesor Větvička.