Při pálení žáhy jde o to zklidnit žaludek tak, aby se jeho kyselý obsah nedostával zpět do jícnu. Typickou babskou radou je vypít sklenici mléka. Úleva může být okamžitá, mléko nicméně žaludek vyprovokuje k produkci další kyseliny, takže se celý nepříjemný stav opakuje.
Logicky si každý řekne, že je potřeba snížit kyselost obsahu žaludku, proto se radí rozhlédnout se po zásaditých prostředcích. Řada lidí tedy sáhne po jedlé sodě. Efekt je opět okamžitý. Jenže pak se musí tělo vypořádat s nadbytkem sodíku, což vede k poruše vnitřního prostředí. Sodu tedy užijte, ale zcela výjimečně, když opravdu nemáte jinou možnost.
Volně prodejné léky
Pokud je dostupná lékárna, je k dispozici poměrně široká škála volně prodejných léků. První skupinou jsou takzvaná antacida, tedy léky neutralizující kyselinu chlorovodíkovou v žaludku. Působí poměrně rychle, nicméně krátkodobě. Některá antacida také vytvářejí na sliznici žaludku ochrannou vrstvu.
Druhou skupinou jsou antihistaminika, tedy léky, které potlačují hormon histamin. Ten je zodpovědný za výrobu kyseliny v žaludku. Další dostupné a účinné medikamenty jsou ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, které snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.
Zeptali jsme se vědců: Proč při pálení žáhy pít citronovou šťávu? |
Přestože všechny tyto skupiny léků jsou volně prodejné, jejich dlouhodobé užívání bez dohledu lékaře může mít neblahé zdravotní následky. Pokud trpíte refluxem častěji, rozhodně je lepší zajít k lékaři, aby zjistil příčinu problémů. A hlavně aby odborně vedl léčbu a měl pod kontrolou užívání léků.
I lékař, když k němu zajdete, v prvé řadě nasadí léky, které odstraní nepříjemné projevy nemoci. Léky ze skupiny blokátorů protonové pumpy odborníci dávají pacientům s refluxní chorobou, ať mají přítomen zánět v jícnu, nebo ne.
„Změny na sliznici, jako jsou eroze a vředy, dokáže vyléčit i krátkodobě užívaná antirefluxní medikace trvající několik týdnů,“ potvrzuje gastroenteroložka Lucie Zdrhová z pražského Centra pohybové medicíny.
Stav některých pacientů nicméně vyžaduje operaci. Například u pacientů, u nichž klasická léčba léky neměla odezvu, nebo u těch, kteří nemohou z nějakého důvodu léky dlouhodobě užívat. Operace pomocí laparoskopie je také nutná v případě velké brániční kýly. Komplikace, jako jsou zúžení jícnu či Barrettův jícen, se léčí endoskopicky.
Fyzioterapeuti učí správně dýchat
Na několika málo místech v Česku léčí pacienty s refluxem také pomocí fyzioterapie. Průkopníky této metody jsou fyzioterapeut Petr Bitnar či gastroenterolog Petr Brandtl. První specializované centrum vzniklo teprve loni v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře v Praze.
Podstatou je naučit pacienta správnému bráničnímu dýchání a posílit funkci dolního jícnového svěrače. Zajímavostí je, že terapie dokáže pomoci s refluxem i lidem s tělesným postižením, byť mají fyzioterapeuti situaci složitější.
„Při poškození míchy nepracují určité svalové skupiny, které by třeba terapeut potřeboval zapojené. Často tak musíme postup upravit. Pomáháme si i dechovými trenažéry, které poskytují klientům zpětnou vazbu a mohou s nimi trénovat i doma,“ potvrzuje fyzioterapeutka Centra Paraple Hana Melicharová. Právě Petr Bitnar tamní fyzioterapeuty školil v terapii bránice.
Podmínkou úspěchu metody je však ochota samotného pacienta se aktivně na léčbě podílet. „O léčbu spojenou s fyzioterapií se zajímají obvykle pacienti, kteří se nespokojí s tím, že by měli užívat jen léky na potlačení projevů nemoci. Chtějí řešit i příčinu svých potíží. S těmi tu společně s fyzioterapeuty pracujeme,“ poznamenává Lucie Zdrhová, která s fyzioterapeuty spolupracuje v prvním refluxním centru v Česku.
Ne všichni se ovšem automaticky díky fyzioterapii vyhnou operaci, či mohou okamžitě přestat léky užívat.
„K fyzioterapii jsou vhodní všichni pacienti, kteří na sobě chtějí pracovat. Zda má fyzioterapie potenciál ovlivnit příčinu refluxu, zjišťujeme pomocí manometrie jícnu. Při vyšetření nejčastěji nacházíme porušenou funkci antirefluxní bariéry, kterou tvoří především dolní jícnový svěrač a bránice. To je pomocí fyzioterapie řešitelné. Pokud je ovšem přítomna velká brániční kýla, pak bude pacient pravděpodobně potřebovat operaci. Nicméně i u těchto lidí může fyzioterapie zlepšit celkovou kondici a pak i výsledek operačního zákroku. Nezbytná je samozřejmě úprava životosprávy a v případě nadváhy či obezity redukce hmotnosti,“ vysvětluje doktorka Zdrhová. Od zahájení rehabilitace lékař po šesti až osmi týdnech změří pomocí kontrolní manometrie efekt, který fyzioterapie dosáhla.
