WHO si ve svých dřívějších strategiích stanovila cíl spalničky do roku 2020 celosvětově úplně vymýtit, ten se ale nyní podle jejích zástupců jeví jako poměrně nereálný. V roce 2017 státy do ženevského sídla WHO oficiálně nahlásily 173 tisíc případů spalniček, o třetinu více, než o rok předtím. Celkový počet nakažených spalničkami přitom WHO odhaduje na 6,7 milionu.
„Co je na tomto rostoucím trendu nejznepokojivější... je fakt, že vidíme trvalý přenos spalniček i v zemích, kde předtím několik let žádné případy neměli,“ uvedl Martin Friede, který v rámci WHO vede sekci zaměřenou na očkování.
Podle organizace za to zčásti může i to, že rodiče stále častěji odmítají očkování proti spalničkám kvůli „negativním dezinformacím a nedůvěře ve vakcíny“, uvedla Ann Lindstandová z WHO. „Se spalničkami prohráváme i proto, že lidé zapomínají, jak děsivá je to nemoc,“ dodala a zdůraznila, že z pohledu této organizace je očkování proti spalničkám zcela bezpečné.
Podle WHO loni na spalničky zemřelo 110.000 lidí, zejména dětí.
Spalničky jsou vysoce infekčním virovým onemocněním. V počátečním stádiu se u nemocného objevuje horečka, rýma, zánět spojivek a kašel, později i vyrážka. Nákaza je nejnebezpečnější u dětí do věku šesti let, jimž mohou spalničky způsobit komplikace ohrožující život.
