Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Covid 19

S pandemiemi už musíme počítat. Americká města čeká katastrofa, říká český vědec žijící v USA

Dezinfekce stanice metra ve městě Brasília. foto: Reuters

Ve velkých amerických městech bude brzy katastrofická situace, říká český vědec, který v USA žije. Nemoc covid-19 totiž USA silně podcenily – podobně jako mnohé jiné země. Američané jsou navíc nedisciplinovaní a nezvyklí se podřizovat, což teď stav jen zhoršuje.
  6:45

Profesor Václav Větvička je imunologem a vědeckým ředitelem Ústavu patologie a laboratorní medicíny Univerzity v Louisville v americkém státě Kentucky. To, že se epicentrum pandemie koronaviru přeneslo z Číny a Itálie právě do Spojených států, má podle něj i politické příčiny.

Do úlohy hlavního koordinátora boje s infekcí byl totiž jmenován viceprezident Mike Pence. Dostal tedy významný organizační úkol, aby sjednocovat postupy amerických federálních úřadů a odborných zdravotnických institucí.

Virtuální dopad pandemie. Mikrob a rouška patří k nejčastěji používaným emotikonám

„To byla velice nešťastná volba, když uvážíme, že viceprezident Pence je známý svým nesouhlasem s vědeckými poznatky,“ hodnotí profesor Větvička.

„Pence už nezvládl epidemii HIV ve vlastním státě (Indianě, kde byl guvernérem, než nastoupil na post viceprezidenta – pozn. red.). Mimo jiné tvrdil, že nemoc zvládneme modlitbou a sexuální abstinencí. Bylo mi jasné, že to nemůže dobře dopadnout,“ říká Václav Větvička.

V současnosti na své pracoviště na univerzitě nemůže, většina města Louisville je zavřená, z obchodů jsou otevřené jen potraviny, stavebniny a prodejny alkoholu.

Notorická neposlušnost

Z nynějšího stavu se podle profesora Větvičky dá jasně vyvodit, že situace v příštích týdnech bude v řadě velkých amerických měst katastrofická. „Američané jsou notoricky neposlušní, takže nějaké zákazy již teď masivně porušují. Tisíce studentů, kteří přes zákazy úřadů slavili na floridských plážích, jsou toho příkladem,“ líčí.

Připouští však, že v současné době je těžké říct, který přístup k pandemii je lepší, zda striktní zákazy, nebo méně razantní akce, jaké zvolilo Švédsko. To ukáže čas. „Z médií se dozvídáme, kolik lidí je nakažených, ale ve skutečnosti je jich mnohem víc. Přesná čísla nebudeme nikdy vědět, protože otestovat celou populaci by mohlo třeba San Marino, ale ne země s miliony obyvatel. Důležitá je izolace nakažených, protože epidemie začne ustupovat ve chvíli, kdy nebude koho dál nakazit,“ zdůrazňuje imunolog.

Virus s námi

Důležitá je podle něj také celospolečenská imunita. „Je to nesmírně závažné téma, ale společenské imunity není jednoduché dosáhnout. Ta původní britská teorie byla jasná – dosáhneme ji tím, že necháme celý národ nakazit a po čase už virus nebude moci nakazit nikoho dalšího. Otázkou ale je, kolik lidí přitom umře a kolik mrtvých je ještě přijatelné číslo. Navíc dnes ani nevíme, jak dlouho je člověk proti další nákaze imunní. Pravděpodobně to bude po dobu několika let, ale s jistotou to říci nemůžeme,“ připomíná.

Profesor Větvička míní, že lék na covid-19 nejspíš nebude. „S antivirotiky zatím medicína obecně žádné mimořádné díry do světa neudělala. Tady bych jako významnou viděl spíše vakcínu, na kterou si ale tak rok počkáme, a to i v případě, že ty testované a připravované verze budou opravdu účinné a že při schvalování budou regulační úřady maximálně pružné,“ odhaduje.

Rouška (ilustrační foto)

O tom, jestli už bude současný virus s námi napořád, se vedou velké debaty, ale ani v tom jistotu zatím nemáme. Osobní odhad profesora Větvičky je, že virus tady pravděpodobně zůstane, ale nebude se vracet s tak katastrofickými účinky, které pozorujeme dnes.

Přichází doba roušková?

Snad potěšitelné je, že proti koronaviru můžeme být plně imunní v případě, že vědci vyvinou kvalitní vakcínu. Je však možné, že se očkování bude muset častěji opakovat, vždy po několika letech. Ale imunita podle profesora Větvičky možná je.

„V budoucnu ale můžeme nepochybně očekávat atak podobného viru,“ varuje. „Nejrůznějších epidemií a pandemií již z jihovýchodní Asie v minulosti přišla řada a budoucnost se lišit nebude. Některé zásahy, třeba zákaz trhů se živými zvířaty, mohou riziko snížit, ale ne zcela eliminovat. Existují studie, jež v minulosti našly u populací čínských netopýrů nejméně třicet různých koronavirů, všechny s potenciálem přeskočit na jiného nositele. Takže nejde o to, jestli se to stane, ale kdy,“ upozorňuje profesor Větvička.

Může tedy euroamerická civilizace čekat alespoň občasné doby rouškové, jak tomu je v některých asijských zemích, kde se lidé běžně rouškou chrání, aby nenakazili ostatní?

„Je to pravděpodobné jen v případě nějakých vládních nařízení, protože západní civilizace jsou méně zvyklé na podobná omezení,“ odhaduje Václav Větvička.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Mohlo by vás zajímat