Lékaři už znají nejvýznamnější rizikové faktory, které pravděpodobnost těchto onemocnění zvyšují. Patří k nim především vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, kouření a cukrovka.
Odborníci z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze už řadu let zkoumají také dalšího nepřítele, který ohrožuje naše srdce i cévy. „Důležitou roli mezi rizikovými faktory srdečně-cévních onemocnění sehrává prozánětlivý stav organismu,“ říká profesor Rudolf Poledne, vědecký pracovník této laboratoře a člen Fóra zdravé výživy. „A ten je do značné míry ovlivnitelný složením jídelníčku.“
Tahanice o tuky. Které jsou zdravé a čím si namazat chleba? |
Tím, co jíme a pijeme, můžeme totiž ovlivnit nejen hladiny cholesterolu a glukózy v krvi, ale i zánět v těle. Hodně přitom záleží na tom, zda dáváme při přípravě pokrmů přednost rostlinným nebo živočišným tukům. Právě přemíra živočišných tuků může totiž významně ohrozit náš kardiovaskulární systém.
Rychlý pokles infarktů
V roce 1991 zažili čeští lékaři velké překvapení. Během jediného roku dramaticky poklesla úmrtnost na srdeční infarkt. „Ve zmíněném roce vláda zrušila subvence na některé potraviny,“ vysvětluje profesor Poledne, „Máslo tak skočilo na čtyřnásobek, maso a uzeniny na trojnásobek původní ceny.“
Jak dodává, většina českých domácností se nárůstu cen musela přizpůsobit a začala jíst jinak. Máslo tehdy Češi ve větší míře nahradili rostlinným margarínem, nekonzumovali už tolik uzenin a masa. A v souvislosti s vyšší cenou začali dávat přednost i lépe opracovaným masným výrobkům.
V rámci dlouhodobého projektu MONICA zjišťovali odborníci už v roce 1988 výskyt nemocí srdce a cév v české populaci. Když je porovnali s výsledky z roku 1992, dospěli k překvapivému zjištění. Ukázalo se, že v populaci došlo k mírnému poklesu takzvaného „zlého“ LDL cholesterolu o celých 14 procent.
Zeptali jsme se vědců: Jsou ke žluknutí náchylnější spíš oleje nebo tuky? |
K podobným závěrům před časem dospěli také odborníci ve finské provincii Severní Karélie, smutně proslulé nejvyšší úmrtností na srdečně-cévní choroby. Poté, co tamní vláda investovala velké finanční prostředky do podpory zdravé výživy a informování obyvatel o ní, poklesl v populaci LDL cholesterol o 17 procent.
„U nás pak velkou zásluhu na příznivém vývoji měla i lepší dostupnost moderních léků a skvělá organizace péče o kardiovaskulární onemocnění,“ uvádí profesor Richard Češka, vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České internistické společnosti.
Milovníci másla riskují záněty
Právě „zlý“ cholesterol bývá jádrem aterosklerotických plátů, které postupně ucpávají tepny, včetně té srdeční. Rozvoj aterosklerózy ovšem ovlivňují také zánětlivé procesy v cévě a v tukové tkáni.
„Před šesti lety jsme se proto rozhodli tyto zánětlivé procesy blíže prozkoumat,“ zmíní se profesor Poledne. „Využili jsme přitom toho, že u nás v IKEM probíhá velké množství transplantací ledvin mezi příbuznými.“
Pracovníci Laboratoře pro výzkum aterosklerózy tak měli možnost pracovat s tukovou tkání uloženou uvnitř břišní dutiny, kterou je zapotřebí po vyjmutí tohoto orgánu před každou transplantací odstranit. Dárcům ledvin nechali předem vyplnit jednoduché dotazníky, z nichž bylo patrné, jak často konzumují určité potraviny. Nejvyšší počet zánětlivých buněk, makrofágů, zaznamenali přitom u lidí, kteří na vaření i mazání používali jen máslo a nejedli ryby ani ořechy, jež jsou zdrojem zdravých omega-3 mastných kyselin. Naopak nejmenší počet těchto buněk zaznamenali u lidí, v jejichž kuchyni převažovaly rostlinné tuky – ať už oleje, či margaríny, a s oblibou konzumovali ryby a ořechy. Zjistili přitom, že zánět v těle souvisí se srdečně-cévními riziky stejně jako vysoká hladina LDL cholesterolu.
Studie pokračuje
Novými poznatky ale šestiletý výzkum ani zdaleka nekončí. Na pokračování studie se opět bude podílet transplantační tým spolu s týmem zabývajícím se cévní stěnou a aterosklerózou. Podobná spolupráce je i v zahraničí něčím naprosto mimořádným. A výzkumným pracovníkům poskytuje mimořádnou příležitost analyzovat tkáně, které běžně nejsou při výzkumných pracích k dispozici.
„V následujících letech bychom se chtěli zaměřit na malou část cévy, která se při transplantaci ledvin odstraňuje,“ říká profesor Poledne. „Porovnat složení tuku, který je přímo v cévě, s tím, jenž je v jejím okolí.“
Do budoucna by rádi také více spolupracovali přímo s dárci ledvin, kteří budou mít zvýšenou hladinu cholesterolu. Doporučili by jim vhodné úpravy jídelníčku a sledovali, jaký vliv bude mít zdravější strava na kardiovaskulární rizika.
Pozor na rizika
Na srdečně-cévní rizika by ovšem měli myslet nejen dárci ledvin, ale i všichni ostatní. Už proto, že srdce nepřetržitě zásobuje celý organismus krví i nezbytnými živinami. „Určitě si proto zaslouží, abychom mu věnovali větší pozornost,“ říká profesor Richard Češka. „Proto jsme také nedávno vyhlásili projekt Srdce v hlavě, jehož cílem je informovat o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, jejich léčbě i nutnosti jejího dodržování.“
Podle jeho slov by si lidé také měli všímat toho, jestli někdo z jejich příbuzných neměl problémy se srdcem, a případně i v jakém věku onemocněl. Už proto, že genetické dispozice bezesporu zvyšují kardiovaskulární rizika.
Nepříznivé dědictví se ovšem vždycky dá alespoň trochu ovlivnit. Především tím, že si člověk bude hlídat přiměřenou hmotnost a nezačne kouřit. Dbát by měl také na pravidelný pohyb, který nejen zlepšuje metabolické procesy, ale i výkonnost srdce. Kromě toho by měl ovšem znát také hodnoty krevního cukru i tlaku a hladinu cholesterolu. A pokud už mu lékař předepsal léky na cukrovku, vysoký tlak či zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi (hypercholesterolémii), pak by je měl brát pravidelně.
Právě s tím má však řada pacientů v současné době problém. Leckdy ani netuší, že třeba pár zapomenutých tabletek na vysoký cholesterol může významně zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění.
