Představa pandemických Vánoc není zrovna veselá. „Troufám si říct, že letošní Vánoce nebudou stejné pro nikoho z nás. Asi jsme se osobně nebo ve svém okolí setkali s novým koronavirem, a tím i se starostmi o zdraví. Všechny nás více či méně zasáhla vládní bezpečnostní opatření,“ říká pražská psycholožka a psychoterapeutka Alžběta Protivanská.
Následky covidu potrápí. U každého pacienta doznívají příznaky nemoci jinak |
„A do toho všeho přicházejí vánoční svátky,“ popisuje odbornice na duševní zdraví. „Ty jsou samy o sobě poměrně vysoko na pomyslném žebříčku nejstresovějších událostí.“
Právě pod takovým tlakem se podle ní ale může objevit motivace vytvořit Vánoce co nejpodobnější těm, na které jsme byli zvyklí. Tlak vnějšího světa nás totiž vrací více k sobě, a tak se uchylujeme ke známým věcem, toužíme po bezpečné rutině.
Hledání smyslu Vánoc
Zvyky a rituály jsou tím, co protkává a zpevňuje běh života. Na každodenní i každoroční úrovni mohou ochránit naši vnitřní pohodu. V tomto ohledu by Vánoce dle psycholožky Protivanské mohly přinést do rodin určitý uklidňující pocit, že se přece jen mnoho nezměnilo.
Každoročně jsou vánoční svátky, a zvláště jejich finiš, honičkou za dárky, pochutinami nebo vánočními dekoracemi. Letos se nám asi vyhnou zaměstnanecké vánoční párty.
Jak nepřibrat přes Vánoce? Uberte cukr, přidejte živiny a vynechte trojobal, radí nutriční specialistka |
Někdo říká, že je to škoda. Pro jiné je to ale spíše úleva, protože to ve výsledku znamená víc času na přípravu Vánoc. Možná také patříte klidem, kteří se snaží zorganizovat sobě a svým blízkým klidné svátky, ale aby tomu tak bylo, zažívají téměř infarktové stavy.
Jak najít ten pravý smysl Vánoc a odříznout se od jejich komerční stránky? Kde vzít čas na rozjímání? Jak se donutit alespoň chvíli nemyslet na budoucnost spojenou s pandemií?
Trápení duše
„Jestliže čekáme, že k nám duch Vánoc přijde uprostřed nákupního zmatku a sledování čísel nakažených covidem-19, nejspíše se nedočkáme,“ říká Alžběta Protivanská. „Sama mám dojem, jako by se smysl Vánoc ztratil někam hluboko pod nánosy překrouceného křesťanství a snahy mít stále více věcí za více peněz.“
Jeden univerzální způsob, jak najít smysl Vánoc, který by fungoval v životě úplně všech, naneštěstí neexistuje. Musíme to zvládnout sami. „Cesta z tohohle bludiště je osobní vnitřní cestou každého z nás,“ míní psycholožka Alžběta Protivanská.
Letošní svátky budou taky jiné a smutnější pro ty, jimž odešli blízcí. Kvůli covidu jsou jejich počty bohužel mnohem vyšší. „Ani si nedokážu představit tu ohromně bolavou směs pocitů, kterou teď musejí takoví lidé zažívat,“ svěřuje se Alžběta Protivanská. „Vztek, smutek, zoufalství, samota. Patrně jsou zásadním způsobem ohroženi poruchami nálady, rozvinutím depresivní fáze, úzkostí, nespavostí a dalšími trápeními duše.“
Jistota nejistoty
Hodně lidí může mít do jisté míry oprávněný pocit, že úmrtí jejich příbuzných nebo přátel bylo zbytečné a dalo se mu zabránit. „V takové situaci je nejdůležitější mít pro sebe podporu někoho blízkého nebo terapeuta,“ říká pražská psycholožka.
Doporučuje lidem, aby se nesnažili ztrátu blízkých vytěsnit. „Jako u každé lidské bolesti musíme touto situací projít, připustit si jakýkoli prožitek, který přijde, a nepokoušet se hodit to za hlavu nebo s tím v uvozovkách neotravovat na Vánoce.“
Pandemickým tématem dne je hledání jistoty. Lidé jsou přecitlivělí ze sociální izolace, mnozí viděli až po měsících své blízké, trpí vleklými pocity nicoty a bezvýchodnosti.
Chvála pravidelnosti
„Neustálá nejistota a s ní spojená nemožnost cokoli plánovat jsou asi nejrizikovějším prvkem celé situace,“ popisuje Alžběta Protivanská. „Vzniká pocit, že sice můžeme napnout síly, ale není kam a jak, protože není jisté, jestli vše nebude opět zbytečné.“ Psycholožka navrhuje držet se pravidelných denních rituálů.
„V neposlední řadě doporučuji nezanedbat rutinu péče o tělo, jídlo a prostor, ve kterém člověk žije,“ zdůrazňuje. „Když ve vnějším světě stoupá energie chaosu, přirozeně nás to ovlivňuje. Nicméně pro každého tu existuje určitá únosná míra, kterou dokáže zvládnout za zachování tělesného i duševního zdraví.“
Nástupu duševních obtíží může zabránit pravidelný krátký odpočinek. Podle psycholožky stačí patnáct minut. Musí ale být opravdu jen a jen pro vás.
„Využijte je jako příležitost k protažení těla, rekapitulaci dne, určení aktuálně opravdu důležitých úkolů a odsunutí těch méně podstatných,“ navrhuje Alžběta Protivanská. „Pár minut věnujte tomu, že budete veškerou svou pozornost obracet jen k dechu.“
Kult bohatství a zisku
Doba Vánoc byla odpradávna míněna jako období harmonie a lásky, přesto dochází k hádkám i násilí. „Důvodem je tlak mnohdy agresivního marketingu, nepřeberného množství podnětů z vnějšího světa i náboženství zisku,“ říká psycholožka. „Z těchto benefitů nemůže být lidská bytost přirozeně šťastná. To se jen snaží obchodníci vyvolat dojem, že teď je nám špatně, ale s jejich výrobkem se nám uleví, budeme mladší, šťastnější a konečně v pořádku.“
Autoři reklam se podle psycholožky snaží lidi přesvědčit, že jim něco chybí. „Když mi není dobře a pozoruji lidi v reklamách a na sociálních sítích, kteří vypadají šťastně, závěr je logický,“ vysvětluje Protivanská. „Oni vypadají šťastně a spokojeně, já šťastný a spokojený nejsem, tudíž je se mnou něco špatně a musím se snažit být jako oni.“
Jenže čím víc se o to podle psychoterapeutky snažíme, tím výraznější je pocit, že za světem jen pokulháváme. „Jestliže je se mnou něco špatně, a nedokážu to sám změnit, začnu se cítit ohroženě, izolovaně a méně hodnotně,“ popisuje. „A čím víc se takhle cítím, tím snadněji zareaguji zbytečně rychlou obranou nebo agresivním útokem. Řešení tedy leží opět na úplném začátku – u mě.“
Přiznat si něco takového není pro spoustu lidí snadné. „Chce to velkou odvahu, začít říkat v každé situaci pravdu o tom, jak mi ve skutečnosti je,“ zdůrazňuje Alžběta Protivanská.
Když psycholožka sama cítí úzkost či strach, pokouší se zjistit, jestli se dá proti těmto pocitům udělat něco konkrétního. Pokud ano, udělá to hned. Když ne, dovolí si je prožít. „Nejdůležitější je, aby tady nakonec byl rituál cvičení, meditace a jídla. Tento osobní pohodový rituál by si měl vytvořit každý.“
