Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Vědci: Spalničky mohou imunitu člověka zdevastovat stejně jako 10 let s HIV. Vymažou jí ‚paměť‘

Zdraví

  13:00
Washington/Londýn/Amsterdam - Horečka, rýma, kašel a červená vyrážka. To jsou jen některé ze symptomů, kterými se projevují obávané spalničky. Toto nakažlivé virové onemocnění obvykle postihuje děti okolo 5 let a patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v tomto věku. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že spalničky i po vyléčení dokáží zanechat výraznou stopu v imunitním systému. Dle jejich analýzy zapomene, jak reagovat na neznámé patogeny a nedokáže se tak bránit nemocem – a to v dlouhodobém časovém horizontu.

Ilustrační foto. foto: MOUNTAIN HOME AIR FORCE BASE

Spalničky letos poprvé hlásilo všech 14 krajů. Kvůli strachu z očkování i ‚importovaným‘ případům z Ukrajiny

Imunitní systém chrání lidský organismus před vnějšími i vnitřními vlivy, které by mu mohly uškodit. Má svoji paměť a díky ní dokáže bojovat s již prodělanými nemocemi. Ale právě tuto paměť mohou spalničky vymazat. Zničí totiž B-lymfocyty, které produkují protilátky, zjistili podle server BBC, který odkazuje na studii publikovanou v časopise Science vědci ze Spojených států, Velké Británie a Nizozemska. Dojde tak ke stavu, který nazvali „imunitní amnézií“.

Lymfocyty

jsou typy bílých krvinek, představují různorodou skupinu imunitních buněk. Specifickou imunitu v organismu zajišťují T- a B-lymfocyty. Vznikají v kostní dřeni.

  • B-lymfocyty Základní buňky imunitního systému, které se starají především o odpověď na patogeny. Velkou roli hrají pro imunní paměť, čehož se využívá i při očkování. Reakce imunitního systému je založena na rozpoznání antigenu a následném pomnožení a přeměně plazmatických buněk. Ty produkují velké množství protilátek, vážou se na stejný antigen jako mateřský B-lymfocyt a napomáhají dalším buňkám imunitního systému k jeho nalezení a zneškodnění.
  • T-lymfocyty Podstata získané buněčné imunity, zasahují tak např. proti nádorovým buňkám či buňkám napadeným viry. Některé T-lymfocyty jsou schopné regulovat imunitní systém, vylučují totiž do krve cytokiny (proteiny důležité pro imunitní odpověď).
  • NK buňka Velká buňka imunitního systému, na rozdíl od B- a T-lymfocytů se řadí do nespecifické větve imunity. Její hlavní funkcí je cytotoxicita, schopnost ničit ostatní buňky.

Zdroj: Wikipedie

Odborníci podrobně zkoumali krevní vzorky 77 neočkovaných dětí z Nizozemska a dvou dospělých žen po vypuknutí epidemie v roce 2013. Soustředili se na protilátky tvořené bílými krvinkami. Pomocí nástroje zvaného VirScan získali detailní obrázek imunitního systému dětí před a po prodělání infekční nemoci.

Zjistili, že děti, které si prošly spalničkami, přišly v průměru o 20 % různých protilátek, v případě jednoho nakaženého se číslo vyšplhalo až na 73 procent. Tato ztráta může podle profesora Stephena Elledge způsobit minimálně pětkrát více nepřímých úmrtí než samotné spalničky. „Stačí vymazat jednu určitou a máte problém,“ uvedl.

Spalničky mají podobný efekt jako deset let s HIV

„Spalničky jsou pro lidské tělo jako deset let neléčená infekce HIV vměstnaná do pouhých pár týdnů,“ popsal dále pro BBC ničivý dopad onemocnění lékař Michael Mina.

Závěry věděckých týmů podpořila i doktorka Velislava Petrovová z britského Sangerova institutu. Podle jejího průzkumu nedochází pouze ke zničení B-lymfocytů paměťových, které se již s antigenem setkaly, ale i B-lymfocytů, které ještě nebyly protilátce vystaveny. Imunitní systém má tak pouze omezený rozsah protilátek, se kterými může pracovat a reagovat na patogeny.

Kromě B-lymfocytů tělo produkuje ještě o nemálo důležitější T-lymfocyty. I ty mají svou paměť, účinek spalniček na tyto buňky však vědci dosud nezkoumali. Ale i ty mohou být infekční nemocí ovlivněny, varuje doktor Mina na základě provedených studií.

Následky mohou být dlouhodobé, varují vědci

Spalničky? Problém si vypěstovala Evropa, za očkování na Ukrajině lobboval i Bill Gates, říká vakcinolog Prymula

Nejnovější výzkum se zabýval pouze následným dopadem nemoci, studie z roku 2015 však naznačuje, že důsledky mohou být dlouhodobé. Imunitní systém se z infekce vzpamatuje až po určité době. Jeho úplné „vyléčení“ se liší. Analýza vědců ukazuje, že pro obyvatele chudších zemí, kde se spalničky šíří snadněji, se jedná o delší časový úsek. Podle nich patří k nejrizikovějším oblastem Subsaharská Afrika.

Nejlepším řešením je podle lékařů očkování. To téměř eliminuje riziko nákazy, důležitá je podle odborníků i opakovaná vakcinace v případě, že tělo nemocí prošlo.

Autor: