31. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Vyhráli jsme nad osudem, říká matka chlapce, který jako první v Česku dostal rostoucí náhradu kloubu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pacient Samuel Bušek na tiskové konferenci k první implantaci neinvazivní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pacient Samuel Bušek na tiskové konferenci k první implantaci neinvazivní... | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha Když se Lenka Bušková dozvěděla, že její desetiletý syn Samuel trpí nádorem stehenní kosti, nedokázala si vůbec představit, jak bude žít. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by Sam mohl získat nejmodernější náhradu kolenního kloubu, která bude růst s ním bez jakékoliv další potřeby operace. Díky lékařům se ale pro něj endoprotézu podařilo získat, a jen pár dní po operaci už Sam běhal po oddělení. „Musela jsem ho upozorňovat, aby si vzal hole,“ vzpomíná na okamžiky po rozhodující operaci svého syna.

„Když byl Sam zdravý, pořád lítal venku po hřišti a ani jsem ho nemohla dostat domů. Pak se mu ale najednou ven nechtělo, zůstával doma a říkal, že ho bolí noha. Koncem června se k té bolesti přidalo i kulhání. Prvně jsem si myslela, že se mu nechce do školy, ale když jsem zpozorovala otok, vyděsilo mě to,“ popisuje Bušková, co ji v červnu letošního roku přimělo vzít syna do nemocnice.

Samuel Bůžek po operaci operaci
Lékař Jan Jesenský, který vedl operaci.

Tam se zjistilo, že bolení pravé nohy nezpůsobil jen nějaký banální úraz, ale že má Sam podezření na zhoubný nádor stehenní kosti. Ještě ten den ho proto převezli do nemocnice na Bulovce, kde v následujících dnech podstoupil řadu vyšetření. „Když jsem se to dozvěděli, byl to hrozný šok, kolaps, zhroucení. Samuel byl vyděšený, tak jsem se mu snažila vysvětlit, že to sice dobré není, ale pan doktor nás vyléčí, a taky že musí na operaci,“ popisuje matka.

Už během počáteční léčby přišly první dobré zprávy. Nádor se zmenšoval. Jenže bylo potřeba vyřešit, jak kolenní kloub, který byl nádorem zasažen, celkově vyléčit. Debatovalo se o několika možnostech, nakonec se však doktoru Janu Lesenskému podařilo pro Sama získat speciální rostoucí endoprotézu, kterou ještě nikdo v Česku nemá. „Skoro se mi tomu nechtělo věřit, že zrovna můj Samuel získá tuhle protézu jako první v republice,“ vzpomíná Bušková.

Na sklonku září, necelé tři měsíce od prvního rentgenu, lékaři Samovi úspěšně endoprotézu voperovali. Nebylo to ale vůbec jednoduché. Lékaři museli dopředu propočítat, o kolik noha přibližně povyroste, a zjišťovali, jak zajistit, aby v dospělosti byly obě končetiny stejně dlouhé. Navíc se musí nahradit mechanika celého kloubu, tedy i ta protilehlá strana. Vše ale naštětsí proběhlo podle plánu a čtyři dny po operaci už se Sam doázal i sám postavit. „Byl to takový zázrak. Teď už Sam lítá po oddělení, jako by ani neměl protézu a musím ho upozorňovat, aby si vzal hole,“ usmívá se Boušková. 

Desetiletého Sama sice ještě čeká tříměsíční léčba a chemoterapie, jeho šance na úplně uzdravení jsou ale velké. „Až se zařadí normálně do života, nebudeme ani vědět, že nějakou protézu má, protože ta protéza bude růst s ním, nebude kulhat. Kdyby tam byly nějaké nerovnosti, tak se to případně vyřeší nějakou vložkou. Vyhráli jsme nad zlým osudem,“ uzavírá své povídání Samova maminka.

Odhalení přišlo včas

Důležitým faktorem, který stál za úspěchem celé léčby, bylo ale také včasné odhalení diagnózy. Nádor pohybových aparátů je totiž velice zrádný. Během několika týdnů zněkolikanásobí svůj objem a času tak není mnoho. Jak ale uvedl doktor Lesenský, v případě Sama se žádný čas neztrácel. „Takhle by to v ideálním případě mělo probíhat vždy,“ doplnil.

Doktor Lesenský ukazuje princip fungování rostoucí endoprotézy.

Doktor Jan Lesenský ukazuje princip fungování rostoucí endoprotézy.

Endoprotézu, kterou Samovi lékaři voperovali, byla v Česku implantována vůbec poprvé. Oproti běžným náhradám kloubů má řadu výhod. Především se dokáže přizpůsobovat rostoucímu dítěti a zajistit tak vyrovnaný vývoj obou končetin. Díky elektromagnetické indukci navíc není nutné pacientovi endoprotézu prodlužovat operativně, ale pouze za pomocí motorku a čidla umístěného pod kůží. „Motorek má vyvedené čidlo, které je všito pod kůži a principem rotací magnetu nad čidlem budíme elektrický proud, který motorek pohání uvnitř endoprotézy,“ popsal princip fungování speciální rostoucí endoprotézy Lesenský.

První endoprotézy měly v sobě pružinu

Historie endoprotéz sahá až ke konci osmdesátých let, nicméně první pokusy byly velmi nespolehlivé. Tehdejší modely měly v sobě pružinu, což se ale ukázalo jako nevyhovující. Dalšími možnostmi bylo zavedení takzvaného mechanického šneka, ale v tom případě se prodlužování protézy muselo dělat operativně a hrozilo velké riziko infekce.

O tom, že se medicína v tomhle směru stále vyvíjí, svědčí i fakt, že ještě před třiceti lety umírala na nádorové onemocnění pohybového aparátu většina pacientů, zachránit se podařilo jen velice malé procento lidí. V dnešní době má šanci na uzdravení sedmdesát procent nemocných, což je obrovský skok,“ doplnil Lesenský.

  • 0Diskuse

Vyhrajte poukaz na Rajče a potěšte své blízké kalendářem, fotoknihou a pexesem
Vyhrajte poukaz na Rajče a potěšte své blízké kalendářem, fotoknihou a pexesem

S příchodem sychravého počasí, padajícího listí a tmavých rán přichází i první myšlenky na nákup vánočních dárků. Letos nemusíte dlouho přemýšlet, potěšte své blízké výrobky z vlastních fotografií. Soutěžte o poukazy na fotoknihy, kalendáře nebo pexeso.

Najdete na Lidovky.cz