6. prosince 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Konstrukce nebyla příliš v pořádku, nikdo ale nestál o můj názor, říká nešťastný autor zřícené lávky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 26Diskuse
Konstrukci trojské lávky otestovalo po jejím vybudování 38 nákladních... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Konstrukci trojské lávky otestovalo po jejím vybudování 38 nákladních... | foto: Archiv Jiřího Stráského

PRAHA Trojskou lávku navštívil naposledy vloni v létě, už tehdy se mu nezdála být v pořádku. Autor stavby, která se v sobotu zřítila, světově uznávaný mostař Jiří Stráský, ale v rozhovoru pro Lidovky.cz tvrdí, že s ním situaci konstrukce nikdo nikdy nekonzultoval. Co způsobilo tragický pád, při němž se zranily čtyři osoby, tuší. S ohledem na policejní vyšetřování ale svou hypotézu nechce sdělit.

Lidovky.cz: Co se vám honilo hlavou, když jste se o sobotním neštěstí dozvěděl?
Byl jsem nešťastný, je to strašné. Co jiného na to mohu říct.

Lidovky.cz: Cítíte podíl viny na tom, co se stalo?
Konstrukci jsem navrhl tenkrát podle svého nejlepší svědomí, podle norem a pořádně jsme ji odzkoušeli. Necítím tak zodpovědnost za to, co se stalo.

Lidovky.cz: Chybu na straně projektu tudíž vylučujete?
Jak jsem řekl, projekt jsme tenkrát udělali podle nejlepšího svědomí a řádně jsme ho ověřili. Na lávku tehdy najelo 38 nákladních vozidel Praga V3S. Pak se konstrukce zkoušela také dynamickými zkouškami, aby byla jistota, že její chvění je v povolených mezích. Ještě jednou byla takto zkoušena v roce 2006.

Zátěžová zkouška trojské lávky po jejím vybudování.

Lidovky.cz: Co tak podle vás zhroucení lávky zapříčinilo?
Jak se to stalo, tak jsem jel ihned se podívat na stavbu, co se tam děje. Byla tam policie, podal jsem vysvětlení, jak konstrukce funguje, a domluvil se s nimi, že nebudu dávat žádné vyjádření, co způsobilo havárii. Raději tak neřeknu nic. Nerad bych vinu na někoho shazoval a ukázalo se pak, že to ovlivnil někdo jiný.

Profesor Jiří Stráský, autor zřícené lávky v pražské Troji.

Profesor Jiří Stráský, autor zřícené lávky v pražské Troji.

Lidovky.cz: Tušíte ale, co pád způsobilo?
Předpokládám, co se asi stalo. To je jediné, co mohu říct.

Lidovky.cz: Kdy jste na místě byl naposledy?
Byl jsem tam roku 2002 po povodni, kdy jsem se tam šel podívat jako soukromá osoba. Po povodni, kdy byla konstrukce celá zatopená, správce lávky ani necítil potřebu zeptat se projektanta, co si o tom myslí. Jak se konstrukce postavila, byla mimo náš vliv. Majitel nás nikdy nekontaktoval, nic nám neřekl a nebyli jsme požádáni o vyjádření, jakýkoliv názor. Naposledy jsem tam byl loni v létě, pak už jsem neměl důvod tam chodit. 

Lidovky.cz: Jak na vás vloni lávka působila?
Viděl jsem, že konstrukce není příliš v pořádku.

Debatu o mostech již v Praze v loňském roce rozvířila plánovaná oprava Libeňského mostu.
Lávka v pražské Troji se zřítila 2. prosince 2017.

Lidovky.cz: Snažil jste se na to iniciativně upozorňovat jako autor?
Že jsem měl povinnost říct, že ten most spadne? Já jsem od architektů dostal posudky, které byly zpracovány odbornými firmami. V nich jsem si přečetl, že nosná lana, které konstrukci nesou, jsou v uspokojivém stavu. To znamená, že jsem neměl možnost říct, co je špatně. Vypracoval jsem koncept návrhu opravy a upozornil na skutečnost, že je nutno prověřit funkci nosných kabelů.

Lidovky.cz: V loňské analýze Technické správy komunikací byl ovšem lávce v Troji přisouzen pátý kvalifikační stupeň, tedy že se nachází ve špatném stavu. Nemělo město konat?
K tomu se nechci vyjadřovat.

Lidovky.cz: Zmínil jste povodně v roce 2002. Myslíte, že tato pohroma mohla stavbu narušit?
Myslím si, že povodně poruchu nemohly způsobit.

Lidovky.cz: S jakou životností byla lávka konstruovaná?
Jde o konstrukci z předpjatého betonu, která by měla vydržet sto let. Tato lávka se tenkrát konstruovala jako dlouhodobý prozatímní most na 50 roků.

Větší část 260 metrů dlouhé lávky se propadla do řeky. Zbytky poškozené konstrukce zůstaly na obou pilířích.

Větší část 260 metrů dlouhé lávky se propadla do řeky. Zbytky poškozené konstrukce zůstaly na obou pilířích.

Po pádu lávky v Troji je šedesátiletý muž v umělém spánku, o tři roky starší žena má mnohačetná poranění.

Po pádu lávky v Troji je šedesátiletý muž v umělém spánku, o tři roky starší žena má mnohačetná poranění.

Lidovky.cz: O konstrukci se mluví jako o unikátní. V čem konkrétně tkví ta jedinečnost?
Je dost unikátní. Dělá se tak, že mezi pevné bloky se natáhnou lana, na které se poskládají segmenty, tedy prefabrikované prvky. Ve chvíli, kdy jsou poskládány všechny segmenty, se protáhnou další lana, vybetonují se spáry mezi těmi segmenty a napnutím lan se konstrukce vzpíná. Opírá se o opěry a tak v ní vzniká tlak, stává se tedy tuhou.

Lidovky.cz: Trojská lávka byla specifická i svým nezvykle velkým „houpáním“. Mohlo i toto hrát svou roli?
Když navrhujeme tyto konstrukce, posuzujeme jejich odezvu na to, když po nich někdo jde, jaké jsou vibrace. Máme kritéria, která nám říkají, co je přípustné a co není. Tato lávka se hýbala tak, že to chvění bylo přípustné.

Lidovky.cz: Inspiroval jste se při její tvorbě ve světě?
Ve světě jsme se inspirovali. Těchto konstrukcí jsem postavil několik nebo dělal jejich konzultanta. Takovou konstrukci máme postavenou ve Spojených státech, v Anglii, u nás třeba v Nymburku, Kroměříži, dvě jsou v Brně.

Lidovky.cz: Kdyby vás město oslovilo s nabídkou vybudování nové lávky na místě té původní, přijal byste tuto nabídku?
Kdybych měl možnost, tak bych se na tom podílel rád.

Lidovky.cz: Konstruoval byste ji stejným způsobem?
Pravděpodobně budou jiné podmínky. Po povodních se totiž zvedla takzvaná hladina stoleté vody, tedy výška, kde konstrukce musí být nad vodou. Před 35 lety byly jiné možnosti a podmínky pro návrh konstrukce. Je třeba si také uvědomit, že lávka se stavěla za socialismu, kdy nebylo mnoho alternativ. Vždyť se tenkrát převážně stavěly paneláky a typové mosty.

Nyní žijeme v jiné době. Myslím, že by se to mělo řešit komplexněji, rozvojem celého území, s předpokládanými pěšími trasami a úpravami řeky. Jsem však toho názoru, že konstrukce z předpjatého pásu by představovala jednu z možných variant. Ovšem, při návrhu konstrukce by se využily nové poznatky, nové materiály a technologický pokrok.

  • 26Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz