Labský důl patří k nejhezčím místům Krkonošského národního parku. Protože je dobře dostupný, patří také k místům nejnavštěvovanějším. Ostatně už na konci 19. století jím vedla Harrachova cesta, která spojila Špindlerův Mlýn se starou Labskou boudou.
Stopy po ledovci
Jen těžko si dokážeme představit časy, kdy tu býval obří ledovec. Právě ten kdysi Labský důl vyhloubil a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy. Dodnes tu po něm zbyly vysoké morénové valy a Labské jámy na konci údolí, přírodní inkubátory vzácné fauny a flóry, chráněné strmými, téměř kolmými skalními srázy. Kdo chce tato místa vidět zblízka, musí se sem vypravit v hlavní sezoně, v zimě se až na konec údolí nedostanete. Za přítokem Pudlavy bývá cesta uzavřená kvůli lavinám a na samý závěr Labského dolu i s půvabnými meandry se dá podívat jen shora, například z Ambrožovy vyhlídky a od Labské boudy.
