že naše jednadvacítka je naše záchrana a že za dva roky plně nahradí naše áčko. Po shlédnutí prvního poločasu a posledních 5 minut se Španělskem jsem nevěřil vlastním očím. Hra byla nemlich, jako hra našeho áčka. Pomalá, všude jsme byli druzí, když už jsme měli míč, tak jsme ho ztratili obratem ruky, rychlost přihrávek taková, že k míči nejdřív doběhl soupeř, že by někdo z našich šel přihrávce vstříc, o tom nemohlo být ani řeči a u druhého gólu dva Španělé udělali z našich pěti chodců úplně idioty. Čelůstka stál jak magor a jen pokrčil rameny, když míč vnikal do naší brány. TAk teda, pánové, jestli tohle považujete za fotbal, tak potěš klobás. JSem neuvěřitelně zklamán.