Nejspíš jde o kouzlo nechtěného. Ale pokud by to snad Murray celé zamýšlel, mistrovsky odvedl pozornost od daleko závažnější zprávy.
S jeho kariérou je to zlé. Dost zlé.
Leden 2018: první operace.
Leden 2019: druhá operace.
Rentgenový snímek Andyho Murrayho.
Pořád je tu ovšem člověk, který mu věří - protože sám dokázal něco podobného. „Když jsem viděl svoji magnetickou rezonanci, bylo to špatné. Dostal jsem kovovou kyčel, s níž se k tenisu do té doby nikdo nevrátil. A vidíte,“ líčil v Melbourne Bob Bryan, deblová legenda.
On comeback stihl za šest měsíců. Do startu Wimbledonu, kde by se Murray tak moc chtěl definitivně rozloučit, chybí přesně půlrok.
Na čtyřicetiletém Bryanovi záleželo mnohem víc, než byste si mysleli. „Podívejte, já jsem byl doplňující názor. On mluvil s milionem specialistů,“ uvedl Bryan skromně. „Ale je pravda, že mě Andy sledoval jako ostříž. Ptal se mě na mé pocity po zápasech i po trénincích. Podporoval jsem ho, co to šlo, ale zároveň jsem si dával pozor, abych mu nikdy neřekl: Tohle je tvoje cesta.“
Murray v Melbourne dojal nejen fanoušky, ale i soupeře. Na tiskové konferenci po zvořilostním úvodním dotazu ohledně svého zdraví neudržel slzy a líčil, jak moc ho ničí každodenní bolesti, jak těžké je jít i na procházku se psem.
Mohl zkusit počkat do Wimbledonu a trápit se dál - anebo „zariskovat“. Vysvětlení uvozovek: Murray riskuje tenisovou budoucnost a sen o sbohem v All England Clubu, ale zároveň upřednostnil život mimo kurty.
„Strašně bych mu přál stejnou úlevu, které se dostalo mně,“ pronesl Bryan. Oba místo klasické endoprotézy kyčle podstoupili proceduru, při níž je hlavice kosti upravena pomocí kovu.
Podle Sky Sports obyčejně následuje 12 měsíců bez jakéhokoli běhání či skákání, ale sportovci jsou kategorie sama pro sebe.
Bob Bryan uspěl za šest měsíců, jenže sám dodává obří ALE: „Hrát singla je zvířecké. V zabijáckém tempu jezdíte po kurtu třeba čtyři hodiny. Kdo ví, jestli to i takto upravený kloub dokáže zvládnout.“
Ani jeden ze čtyř duelů, které Bob s dvojčetem Mikem odehráli v deblu letos v Melbourne, nepřesáhl dvě hodiny, osmifinále „sfoukli“ za pouhých 71 minut. Murray oproti tomu často musel dřít jako stachanovec a v tréninku se vyloženě mučil, aby se mohl měřit s nejlepšími.
Stálo ho to zdraví, což zpětně sám přiznal. Možná ho to stálo i adieu, po kterém na závěr kariéry touží.
„Ale já osobně ho nepodceňuji,“ tvrdí Bryan. „Vidím Andyho jako největšího dříče dějin tenisu, ještě výše než Lendla, Couriera, Roddicka. Tenis jsou krev, pot a slzy. Jistotu nikdo nemá. Ale myslím si, že to může zmáknout.“
Dostih s časem právě začal.
