Přiznal, že až v neděli v podvečer mu konečně došlo, že se mu v závodě na 15 km klasicky povedlo cosi mimořádného. „Poprvé jsem se od závodu dostal na internet, a když jsem viděl ten ohromný počet ohlasů, teprve jsem si začal uvědomovat ten rozměr,“ povídal udiveně.
Bauer také vysvětlil, proč se po skončení štafety snažil mlžit osudovou chybu manažera běžců Květoslava Žalčíka, který namísto finišmana omylem napsal Dušana Kožíška, a ne Milana Šperla.
„Jistě, byla to od Květy jednoznačně obrovská chyba. Na druhou stranu jsem byl ale zastáncem toho, aby se tahle věc ven nevynášela. A zítra bych se zachoval stejně, protože si myslím, že existují věci, které by se měly řešit pouze v týmu.“ Bauer také připomínal, že Žalčík se v nesmírně těžké situaci ocitl už před štafetou.
Věc se měla řešit v týmu
„Bylo na něm hrozně moc vidět, že si plně uvědomuje, jak velkej udělal průšvih, jak ho to sebralo. Proto jsem nechtěl tuhle záležitost dál vířit. Pak jsem viděl a slyšel, jak se k tomu vyjadřovali někteří lidé z Česka, jak uveřejňovali kontakty i ke Květovi domů. Tak to jsou věci, které považuji za srabácké. Najednou se po něm pod emocemi začala spousta lidí vozit. Teď už je jisté, že ,Žáhova' dvacetiletá práce na velmi slušné úrovni je rázem pryč a všichni ho mají najednou za vola...“
Bauer si ale nemyslí, že by osudový omyl Česku škrtl medaili. „I s Milanem Šperlem bychom skončili asi tak šestí, na medaili bychom určitě neměli. Za to dám ruku do ohně. Milan tady přeci jen není ve formě jako koncem ledna ve Val di Fiemme, kde jsme dojeli čtvrtí.“
Na rozdíl od svého a zároveň reprezentačního trenéra Miroslava Petráska hledal slova pochopení i pro Dušana Kožíška, jenž na poslední chvíli za Šperla, zcela nepřipravený, zaskočil. „Jestli byl na něj Míra Petrásek naštvanej, tak určitě ne proto, že by se na trati nevydal, ale kvůli tomu, že den před štafetou Dušan absolvoval tvrdý trénink, snad i v posilovně. A pokud byl náhradníkem, tak to dělat neměl. Tyhle věci by ale měli zhodnotit asi jiní lidé než já.“
Štafetu ale prý už přestal řešit. „Sice jsem si svůj jediný cíl pro tuhle sezonu splnil, ale olympiáda ještě neskončila a s jídlem roste chuť. Jediné, co mě teď zajímá, je pořád jen olympiáda, a ta přece ještě neskončila. V neděli ještě čeká padesátka...“
Bauer také vysvětlil, proč se po skončení štafety snažil mlžit osudovou chybu manažera běžců Květoslava Žalčíka, který namísto finišmana omylem napsal Dušana Kožíška, a ne Milana Šperla.
„Jistě, byla to od Květy jednoznačně obrovská chyba. Na druhou stranu jsem byl ale zastáncem toho, aby se tahle věc ven nevynášela. A zítra bych se zachoval stejně, protože si myslím, že existují věci, které by se měly řešit pouze v týmu.“ Bauer také připomínal, že Žalčík se v nesmírně těžké situaci ocitl už před štafetou.
Věc se měla řešit v týmu
„Bylo na něm hrozně moc vidět, že si plně uvědomuje, jak velkej udělal průšvih, jak ho to sebralo. Proto jsem nechtěl tuhle záležitost dál vířit. Pak jsem viděl a slyšel, jak se k tomu vyjadřovali někteří lidé z Česka, jak uveřejňovali kontakty i ke Květovi domů. Tak to jsou věci, které považuji za srabácké. Najednou se po něm pod emocemi začala spousta lidí vozit. Teď už je jisté, že ,Žáhova' dvacetiletá práce na velmi slušné úrovni je rázem pryč a všichni ho mají najednou za vola...“
Bauer si ale nemyslí, že by osudový omyl Česku škrtl medaili. „I s Milanem Šperlem bychom skončili asi tak šestí, na medaili bychom určitě neměli. Za to dám ruku do ohně. Milan tady přeci jen není ve formě jako koncem ledna ve Val di Fiemme, kde jsme dojeli čtvrtí.“
Na rozdíl od svého a zároveň reprezentačního trenéra Miroslava Petráska hledal slova pochopení i pro Dušana Kožíška, jenž na poslední chvíli za Šperla, zcela nepřipravený, zaskočil. „Jestli byl na něj Míra Petrásek naštvanej, tak určitě ne proto, že by se na trati nevydal, ale kvůli tomu, že den před štafetou Dušan absolvoval tvrdý trénink, snad i v posilovně. A pokud byl náhradníkem, tak to dělat neměl. Tyhle věci by ale měli zhodnotit asi jiní lidé než já.“
Štafetu ale prý už přestal řešit. „Sice jsem si svůj jediný cíl pro tuhle sezonu splnil, ale olympiáda ještě neskončila a s jídlem roste chuť. Jediné, co mě teď zajímá, je pořád jen olympiáda, a ta přece ještě neskončila. V neděli ještě čeká padesátka...“
