„Je strašně silný a těžko se předskakuje,“ pokyvuje hlavou Tomáš Ujfaluši. Podobně mluví před barážovými zápasy s Norskem i ostatní hráči českého národního týmu. „Největší pozor si musíme dát na Carewa,“ opakují.
Norský kanonýr měří 193 centimetrů a postavou připomíná Jana Kollera. „Škoda, že Honzu nebudeme mít. Hlídal by Carewa při obranných standardkách,“ lituje Vladimír Šmicer.
Šestadvacetiletý střelec Lyonu ale dovede řadu situací vyřešit i technicky, není jen „tankem“, který bezhlavě rozráží soupeřovy obranné valy. I v tom se podobá Kollerovi.
Šmicer: Jsem zvědavý, co na něj Brückner vymyslí
„V poslední době má opravdu šťávu,“ pokračuje Šmicer, který Carewa dobře zná z francouzské ligy. Šmicer hraje za momentálně druhé Bordeaux, Carew září v Lyonu, který tabulku vede. „Sám jsem zvědavý, co na něj trenér vymyslí. Ve francouzské lize svou výškou na soupeře platí, takže nám to kouč Brückner bude muset dobře vysvětlit,“ říká Šmicer.
Carewa sleduje ve francouzské nejvyšší soutěži i stoper David Rozehnal, přestože jeho Parist St. Germain zatím na Lyon nenarazil. „On vidí jenom gól, je to typický kanonýr do šestnáctky,“ upozorňuje Rozehnal. „Vím, že mě čeká těžká práce. Ale už jsem proti takovým typům hrál. Ibrahimovič, van Nistelrooij... Obavy nemám, právě naopak. Beru to tak, že proti výjimečným hráčům se můžu ukázat.“
| Hráči národního týmu o Carewovi |
|
„Je silný, výbušný a hraje ve výborné formě. Musíme si dát obrovský pozor.“ „Je to klíčový hráč soupeře.“ „Nesmíme mu dát ani kousek prostoru, hlavně při hlavičkování. V tom je dvojnásob nebezpečný.“ „Dává nečekané góly, je to klasický typ do šestnáctky.“ |
Nebezpečí ze vzduchu
Česká obrana bude muset v soubojích s norským obrem počítat i s tím, že na Carewa bude mířit jeden míč za druhým. A protože hřiště na stadionu v Oslu zatím připomíná spíše oraniště, většina klíčových soubojů se bude odehrávat ve vzduchu. Právě tam Carew vládne...
„Při hlavičkování je dvojnásob nebezpečný,“ varuje Ujfaluši. „Důležité hlavně bude, jak si pohlídáme standardky,“ ví jeho kolega ze stoperské dvojice Rozehnal. „Hlavně abychom se navzájem zajišťovali. Ale silová převaha je samozřejmě na jeho straně. Musím to vynahradit chytrostí.“
Vysoký bombarďák zatím nastřílel v národním týmu v padesáti startech třináct gólů a v pondělí byl zvolen nejlepším norským fotbalistou roku.
Větší úspěchy ale zatím sklízí na klubové scéně, kde se v posledních letech nenápadně prodral mezi elitu evropských útočníků.
Hrál už za Rosenborg Trondheim, španělskou Valencii, AS Řím a před přestupem do Lyonu v Besiktasi Istanbul. Góly střílel všude, ale letos ve Francii se rozjel dvojnásob. „Všichni si tady myslí, že jsem Brazilec,“ směje se Carew, jehož otec pochází z Gambie a matka z Norska.
Možná i proto v jeho případě neplatí tradiční rčení o „chladných Seveřanech“. Temperamentní Carew se před dvěma lety porval se svým spoluhráčem z národního týmu Johnem Arnem Riisem a pak dokonce prohlásil, že pod tehdejším koučem Nilsem Sembem už nechce nikdy reprezentovat.
Jenže Norsko teď trénuje Aage Hareide a Carew je opět připraven střílet góly jak na běžícím pásu. Zastaví ho česká reprezentace?
