„Asi jo, tohle se mi ještě nikdy nepovedlo. Ale příští rok by to mohlo vyjít podobně, možná líp,“ pravila po návratu z Kanady rodačka ze Žďáru nad Sázavou, jejíž rychlobruslařská pohádka pokračuje.
* Kromě vašich medailí byl nejdiskutovanější okamžik, kdy vás před startem závodu na 5000 metrů nešťastně srazila na led Japonka Masako Hozumiová. Mohla byste se ještě ke kolizi vrátit?
V první chvíli mě napadlo, že mě snad srazila rolba. Na ledě jsem se začala kontrolovat, jestli mám v pořádku nohy, bez těch by to nešlo. První kroky po startu mě bolela záda, jenže pak to přešlo na nohy a tím se to přebilo... (Trenér Petr Novák: Málo sportovců by tuhle situaci zvládlo. Martina se znovu dokázala natolik soustředit, že vyhrála. Obdivuji ji.)
* Jak po závodě reagovala Japonka?
Chudák, byla z toho hotová ještě dlouho. Omlouvala se mi snad dvacetkrát, ještě v neděli za mnou pořád chodila, až jsem jí řekla: prosím tě, už to neřeš, jsem v pořádku! A taky jsem jí řekla, že tohle se prostě může stát, ale vím, že už to nikdy neudělá. A doufám, že už to nepotká ani mě.
* To ale bylo teprve vyvrcholení vašich patálií – před šampionátem vás trápil bolavý sval, do Kanady jste přiletěla s horečkou. Neříkala jste si, že té smůly bylo až příliš?
To je sport, něco nepříjemného potká snad každého sportovce. Neznám žádného, který by to měl jednoduché.
* Myslíte, že vás všechny zmíněné komplikace mohly posílit?
To nevím... (úsměv) S takovými záležitostmi se zkrátka musí počítat. Doufám, že příští rok budu stejně silná jako letos.
* Vypadáte dosti suverénně, ale přesto – není tlak na to, že za rok přivezete z olympijského Vancouveru zlatou medaili, příliš velký?
Kdyby se to nepovedlo, budu se muset snažit za další čtyři roky... (smích) Ale teď sezona skončila a nějaký tlak zatím nevnímám. Za rok to asi bude horší.
* Jak se s tím budete prát? Máte na to nějaký recept?
Nevím... Většinou to na mě lehne krátce před závodem. To si říkám panebože, tolik lidí na mě kouká a všichni si říkají – zajede, nebo nezajede? Ale když jdu na start, zpravidla to ze mě spadne.
* Nyní jste veřejnost naladila tak, že když za rok nepřivezete olympijské zlato, bude to skoro zklamání. Jak to vnímáte?
Asi se nemůžu divit, když lidi očekávají hodně. Ale já už byla na olympiádě v Turíně čtvrtá, což už nechci zažít. Ráda budu za jakoukoli medaili, ta je vždycky lepší než čtvrté místo.
