Co vám poslední vítěz Davis Cupu z roku 1980 napsal?
Že jsme předvedli fantastické výkony a že nám drží strašně moc palce ve finále. Blahopřál i Jan Kodeš. Hrozně si toho cením, oni vědí nejlépe, co se v nás teď odehrává.
Oslavovali jste až do tří do rána. Jste "společensky unavení"?
Nejunavenější byl Karlovič, který se k nám připojil. Hodně se hýbal, fotil s českými fanoušky a šlapal na parketě zelí. Naopak pro nás je na únavu ještě brzy. To přijde až za pár dní, až slehne euforie.
Je postup do finále největším úspěchem vaší kariéry?
Jsme strašně rádi, že se nám to podařilo. Je to zadostiučinění za naši práci. Každá generace má šanci dostat se tak daleko, ale ne každá ji realizuje a za tím úspěchem opravdu dojde.
Porazili jste Francii, Argentinu i Chorvatsko. Jaký je recept na úspěch?
Strašně chceme uspět. Touha po výhře a odhodlanost jsou silnou zbraní. Máme navíc skvělou partu, která dělá pro vítězství první poslední. Proto přicházejí výsledky.
Přece jen se ale vídáte jenom na daviscupových zápasech...
Já a Tomáš jedeme v tenise individuální kariéru, ale tady táhneme za jeden provaz. Trávíme tu všichni hodně času společně a jsme si blízcí. Skoro všechno děláme dohromady. Máme díky tomu hodně silnou týmovou duši.
Stojí úspěchy v tenise hodně práce a odříkání?
Odříkal jsem si vždycky strašidelnou spoustu věcí. Jenže pro takové chvíle, jako je vyhrát semifinále Davis Cupu, to člověk dělá. Jsem nakonec rád, že tu můžu být a užít si to. Věřili jsme ve vlastní síly amůžeme na sebe být pyšní.
Co vás čeká v nadcházejících týdnech?
Mám čtrnáct dní do dalšího turnaje, tak si musím odpočinout.
