Počet civilních obětí v Náhorním Karabachu dosáhl 31, napsala agentura Interfax s odvoláním na ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana. Podle něj další tři lidé podlehli zraněním utrpěným při ázerbájdžánském ostřelování. Jeho terčem se podle Beglarjana od začátku konfliktu stala více než stovka obcí a osad v horské enklávě.
Boje o Karabach nehledě na příměří pokračují, to mělo vejít v platnost v sobotu |
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v úterý naopak obvinilo arménské síly, že se v noci na úterý pokusily napadnout ázerbájdžánské pozice na některých úsecích fronty a také ostřelovaly pohraniční okresy. Mluvčí arménského ministerstva obrany to popřela, tvrzení mají podle ní jen zamaskovat nové ázerbájdžánské útoky. Ázerbájdžán nezveřejňuje počty padlých vojáků, úřady však uvádějí 42 mrtvých civilistů.
  |
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.
Ázerbájdžánský prezident bude jednat o Karabachu, kompromis už nyní odmítá |
V sobotu mělo vstoupit v platnost příměří, dohodnuté ministry zahraničí Arménie, Ázerbájdžánu a Ruska v Moskvě. Fakticky ale zbraně neumlkly a znepřátelené strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za nynější situaci.
Mezinárodní výbor Červeného kříže v úterý strany konfliktu vyzval, aby přistoupily k finální dohodě o výměně zajatců a těl obětí. Nedodržované příměří mělo sloužit právě k této výměně. „Pokračujeme v intenzivním jednání o tomto tématu s oběma stranami. Zatím ale nebylo dosaženo žádného významného ujednání, které by nám umožnilo výměnu uskutečnit,“ uvedl Martin Schüepp, ředitel výboru pro region Evropy a střední Asie na tiskové konferenci v Ženevě.
K mezinárodním výzvám k přerušení bojů se přidal také americký ministr zahraničí Mike Pompeo. „Spojené státy apelují na Arménii a Ázerbájdžán, aby respektovaly svůj závazek zahájit příměří tak, jak bylo domluveno, a přestaly útočit na oblasti s civilním obyvatelstvem,“ napsal šéf americké diplomacie na twitteru.
Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavusoglu v úterý sdělil, že mezinárodní výzvy k ukončení bojů mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami jsou rozumné, ale že světové mocnosti by také měly apelovat na Arménii, aby se stáhla z ázerbájdžánského území. Turecký ministr obrany Hulusi Akar v pondělí řekl, že Turecko podporuje Ázerbájdžán v ofenzivě, jejímž cílem je „získat zpět okupovaná území“.
Arméni ohlásili dalších 40 mrtvých vojáků. Kvůli bojům odešla z domovů až polovina obyvatel Karabachu |
Na tiskové konferenci se švédskou ministryní zahraničních věcí Ann Lindeovou v Ankaře Çavusoglu řekl, že by řešení konfliktu pomohlo, kdyby o něm jednalo všech 11 členských zemí Minské skupiny, která která vznikla v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. I když je Turecko součástí skupiny, předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Jejich představitelé se minulý týden sešli v Ženevě, aby jednali o současné eskalaci bojů.
Arménský premiér Nikola Pašinjan v úterý v rozhovoru pro Reuters obvinil Turecko ze sabotování humanitárního příměří, rozpínavosti a snahy rozšířit svůj vliv na Kavkaze. „Turecko přišlo na jih Kavkazu, aby pokračovalo ve své politice, kterou razí ve Středozemním moři proti Řecku a Kypru, nebo v Libyi, Sýrii či Iráku,“ prohlásil předseda arménské vlády. „Jsem přesvědčen, že pokud Turecko nezmění svůj postoj, Ázerbájdžán bojovat nepřestane,“ pronesl.
