Bejrút se vzpamatovává po výbuchu: lidé nemají na opravu domu, politický režim skomírá, Francie nabízí řešení

V několika dnech po explozi, která proběhla 4. srpna, vznikla petice, kterou podepsalo minimálně 60 tisíc Libanonců. Občané v ní žádali, aby Francie coby bývalá koloniální mocnost na příštích deset let převzala mandát nad zemí. Při své návštěvě zasaženého Bejrútu se k ní vyjádřil i sám Macron. Ten takový postup ovšem vyloučil. Prohlásil, že pokud Libanonci chtějí změnu, musejí si ji vynutit sami politickými prostředky. Při návštěvě podpořil protesty proti vládě premiéra Hasana Dijába.

Ta jen pár dnů poté opravdu odstoupila. Libanonský prezident Michel Aún následně v televizním projevu uvedl, že rezignaci premiéra přijal a požádal ho, aby zůstal ve funkci jako úřadující předseda vlády, dokud nebude sestaven nový kabinet. K němu povede cesta skrze zdlouhavá jednání, psala agentura AP, neboť se prý posledních 30 let drží u moci vládnoucí oligarchie a bude tak obtížné, najít důvěryhodnou politickou postavu, která by s ní nebyla spojena.

Emmanuel Macron si prohlíží trosky Bejrútu.

Nyní byl na francouzskou ambasádu v Bejrútu doručen dvoustránkový koncept, který vytyčuje cestu směrem k obnově, uvádí zdroj z libanonských politických kruhů. Agentura Reuters tvrdí, že do něj nahlédla. Francouzský ministr zahraničí odmítl věc komentovat. List specifikuje 4 oblasti, v nichž se musí začít okamžitě konat: konání parlamentních voleb maximálně do roka, humanitární pomoc i s ohledem na pandemii covidu-19, ekonomické reformy a rekonstrukce oblastí zničených výbuchem.

„Pokud se rychle nezformuje nová vláda, dojde k politickému vakuu, v němž se Libanon pohrouží ještě hlouběji do krize,“ uvádí dokument. Ekonomické reformy by měly zahrnovat například kompletní audit centrální libanonské banky či změnu v energetickém sektoru, který sice velkou měrou odsává veřejné prostředky, ale neposkytuje dostatečnou zásobu elektřiny. Macron již během své proběhlé návštěvy vyjasnil, že pomoc přislíbená Libanonu musí být navázána na nápravu nedbalostí, úplatkářství a plýtvání, jinak k ní nemusí vůbec dojít.

Šéf kanadské diplomacie François-Philippe Champagne navštívil Bejrút.

Francouzský prezident by měl zemi opětovně navštívit okolo 1. září. Aktuálně do Libanonu zavítal šéf kanadské diplomacie Champagne, který potvrdil to samé, co sdělil Macron: „Každý snad chápe, že mezinárodní pomoc musí být doprovázena skutečnými reformami. Myslím si, že jednou z největších změn musí být přítrž beztrestnosti.“ Kanada přislíbila přidat se ke stíhání viníků výbuchu, pokud na libanonské straně opravdu panuje zájem dostat se k jádru věci a vést transparentní vyšetřování, uvádí Reuters.

A k vyšetřování je toho více. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve středu uvedla, že libanonské bezpečnostní složky použily při nedávných zásazích proti demonstrantům nepřiměřenou sílu včetně ostré munice. Vyzvala k důslednému probádání všech těchto násilností.

Život v Karantině se zastavil

Čeští hasiči v Bejrútu prohledávají přístav, za nimi jedou bagry. Při misi se lehce pořezali dva psi kynologů

Pro Hodu al-Halabi je stále složité se soustředit na běžné činnosti. Navenek vtipkuje s muži opravující stěny jejího domova a s dobrovolníky, kteří jí nosí jídlo, její myšlenky se však stále točí kolem exploze, tu nemůže vymazat z paměti. Přitom to začalo tak nevinně: Hoda si myslela, že je svědkem oslavy s ohňostrojem. Že jde o něco jiného si uvědomila až ve chvíli, když uslyšela silné burácení. Tlaková vlna smetla matku čtyř dětí na zem.

VIDEO: Nahrávky ukazují nový pohled na výbuch v Bejrútu. Jsou zachycené v HD kvalitě i potápěčem

Jednou z nejpostiženějších oblastí po výbuchu je Karantina, kde žena se svým manželem a dětmi bydlí. Její muž Bašír zde pracuje jako hlídač budov, jde o čtvrť přilehlou k přístavu. Bez něho by Karantina nikdy nedostala ani své jméno, to totiž znamená „karanténa“. Během 19. století sem místní úřady umisťovaly námořníky, kteří připluli do Bejrútu s nějakou infekční chorobou. Šlo ale i o místo, kde se dalo díky neustále připlouvajícím lodím výhodně sehnat jídlo či třeba léky. 

Bejrút je do dnešních dnů závislý téměř výhradně na svém přístavu, který byl srpnovou explozí značně paralyzován. Mnoho obyvatel Karantiny je tak chudých, že půjčit si peníze na opravu poničeného domu je pro ně jen těžko představitelné, stejně tak si ale nemohou dovolit odejít pryč.

Syřané žijící v libanonském Bejrútu přišli při výbuchu o své domovy.

Se zpožděním, ale přece. Návrat hasičů po týdnu v Bejrútu se protáhl kvůli nakládce, v Praze nyní podstupují karanténu

„Co byste dělali vy, kdybyste byli na mém místě?“ táže se al-Halabi. Když po tlakové vlně opět nabyla vědomí, byla pokryta krví a kolem ní se na podlaze válely knihy, které běžně studuje po nocích, aby si dodělala své magisterské vzdělání. Šestičlenná rodina odeslala své čtyři děti k příbuzným do jiholibanonského města Sidón. Uvolnilo se tak místo k nejnutnějším opravám popraskaných zdí. 

Sousedku Hody Rashu Nasreddineovou pořezalo při výbuchu vysklené okno, nyní se jí rány zanítily infekcí. „Zašla bych si do nemocnice, ale nemám na to čas. Musím se starat o děti a opravovat náš byt,“ říká reportérům The Washington Post. „Rozhlédněte se tu, u nás to vypadá jako na smetišti,“ dodává její manžel Ali.

Nepravdy o tragédii v Bejrútu. Přikrášlené video odcizené novináři CNN i Trump přiživující spekulace

Během výbuchu, který se udál 4. srpnový den, byla poškozena i lokální mešita. Místní ji však i nadále využívají. „Cenu za tohle neštěstí zaplatili chudí,“ hřmí zlověstně do prostoru posluchačů místní imám. Při odchodu věřících se mikrofonu chopí dobrovolníci z charity. „Opravíme vaše ulice tak, že to tu nepoznáte,“ slibuje davu podle WP jeden z nich, hladce oholený a upravený muž.

Libanonská obydlí poničená explozí ledku, který vybuchl 4. srpna v bejrútském přístavu.

„Víte, kolik lidí jsem již přišlo a slibovalo tu samou věc?“ ptá se řečnicky místní taxikář Moussa Baddah. „Uvěřím, až to spatřím na vlastní oči,“ dodává.