Ponuré úzké chodby, kudy neslyšně prochází hrstka cestujících, neonová reklama na lety do Moskvy a v odpadkovém koši dvě prázdné flašky od vodky.
Záblesky československé totality přicházejí v dávkách: v samém centrum Minsku totiž můžete na chvíli získat pocit, že jste v normální evropské zemi. Na hlavní třídě svítí hamburgrárna McDonald's, kus dál obchod s džínami Levis, v barech se pouští největší hity od Madonny a když se před mrazem schováte do internetové kavárny, bez problémů si otevřete webovou stránku BBC nebo amerických novin.
Zpátky do reality vás ale bezpečně vrátí zprávy běloruské státní televize. Devadesátiminutový blok začíná nekonečným referováním o tom, jak vůdce vlasti Lukašenko vyjel zjednat pořádek do místního kolchozu.
Záběry kombajnů střídají pohledy do kravína, kde si prezident podává zaměstnance za to, že je tu špína, ze zdí trčí zrezivělé trubky a krávy v betonových kójích to mají daleko ke kanálku s vodou.
Pak přichází blok zpravodajství ze světa a zároveň večerní doušek státní propagandy. Agilní moderátor v hnědém obleku uvádí příspěvek o nárůstu rasismu a antisemitismu v západní Evropě.
Reportáž začíná černobílými snímky zubožených lidí v koncentračním táboře, po střihu přichází už barevný pohled na demonstraci německých neonacistů někdy z devadesátých let, odhalení pomníku vojákům wehrmachtu kdesi v Estonsku a také šot z koncertu českých skinheadů.
Celé to směřuje ke správnému výkladu nedávných nepokojů na francouzských předměstích. Záběry hořících aut doprovází angažovaný komentář reportérky, která mluví o bídě a útlaku národnostních menšin v Evropě, jež zoufalství dovedlo k násilným protestům proti tamním vládám, a na závěr pokládá sugestivní otázky: „Tohle má být ta demokratická Evropa? Touto cestou potlačování lidských práv a masové nezaměstnanosti by se mělo vydat Bělorusko? Tomu oni říkají svoboda a klidné práci Bělorusů diktatura? To si žádný rozumný člověk nemůže myslet!“
Je možné, že se v příštích zprávách stanou nástrojem státní propagandy také Češi a tentokrát jako hlavní hvězdy. Na konci minulého týdne byli totiž bývalý český ministr životního prostředí Jiří Skalický a ekolog z Karlovy univerzity Ivan Rynda zadrženi pohraniční policií, když se společně s ekology z běloruských nevládních organizací jeli podívat do oblasti podél ukrajinské hranice, jejíž obyvatelé byli zasaženi černobylskou katastrofou a Lukašenkův režim to trvale bagatelizuje.
Češi byli obviněni z nepovoleného vstupu do pohraničního pásma a čtyři hodiny na místě vyslýcháni. Jak se ale později ukázalo, administrativní obstrukce sloužily jen jako zdržovací taktika, protože jakmile na místo dorazil štáb státní televize a Skalického s Ryndou si natočil, všichni byli propuštěni.
Česká ambasáda v Minsku se už proti zadržení dvojice expertů ohradila, z hlediska režimu je však věc uzavřena: až bude Lukašenko potřebovat zařadit do zpráv příspěvek o jeho oblíbených „západních špionech“, kteří se snaží „infiltrovat a destabilizovat“ stát, materiál bude mít.
- 23. listopadu 2005 13:14
