Velení armády, speciálních jednotek i Federální služby bezpečnosti tvrdí, že uvnitř školy došlo k samovolnému výbuchu bomby a útočníci poté začali střílet, což vyvolalo nutnost okamžitě zasáhnout. Komise vedená poslancem severoosetinského parlamentu Stanislavem Kesajevem vyjádřila ale pochybnosti, že toto je jediná správná verze.
Podle řady svědectví a dokumentů se zdá že výbuch uvnitř tělocvičny mohl způsobit výstřel z ulice, tedy de facto útok federálních jednotek. Jestliže komise přiznává, že přímé důkazy podporující tuto verzi neexistují, sdružení „Matky z Beslanu“ je přesvědčeno, že smrt dětí zavinili federální vojáci a že příkaz ke střelbě z tanků dali důstojníci FSB.
Komise tvrdě kritizuje činnost policie, speciálních protiteroristických jednotek i armády a tvrdí, že operativní štáb neměl přesné informace, vydával nepravdivé údaje o počtu rukojmí i útočníků a celkově pracoval velmi špatně. Stejně tak velkou vinu za tragédii poslanci kladou na místní policii, která dopustila, aby se velká skupina ozbrojených mužů dostala nepozorovaně do města. Vyšetřování prokázalo, že neprofesionální činnost operativního štábu zcela dezorientovala příbuzné rukojmích, kteří se při pohledu na chaos a bezmocnost ozbrojených složek snažili situaci řešit sami.
Proto 2. září začali vytvářet tzv. živé kolo kolem budovy, aby tak zabránili útoku na školu, ve které byly jejich děti. Nakonec ale vznikl ještě větší zmatek, který způsobil zřejmě řadu obětí na životech.
Za senzaci je považován fakt, že komise dokázala použití granátometů, plamenometů a tanků při zásahu, o čemž se vedly řadu měsíců spory. Kesajev musel konstatovat, že v řadě výpovědí velitelů jsou zásadní rozpory a vůbec není jasné, kdo kdy střílel a kdo ke střelbě dal povel. Jisté je jen to, že tyto zbraně naprosto nevhodné při osvobozování rukojmí použity byly, a to zřejmě ještě ve chvíli, kdy se v tělocvičně nacházely živé děti. Řada z nich tak mohla zahynout při palbě federální armády.
Výsledky šetření komise parlamentu Severní Oseti se budou zřejmě zásadně lišit od zprávy komise federální vedené senátorem Alexandrem Trošinem, který je pod tlakem Kremlu. Rozpory se týkají i počtu útočníků, kterých podle osetinských poslanců mohlo být více než 32, ale prokuratura tento fakt nechce připustit, protože v tom případě musela část rebelů uniknout.
- 30. listopadu 2005 10:33
