Čeští politici o rakouských volbách: Laciný populismus, pomáhej pánbůh

Skepticky se Schwarzenberg dívá na druhé kolo voleb, a to kvůli konzervativním postojům voličů vládních stan. Je podle něj otázkou, zda podpoří Hoferova protikandidáta ze strany Zelených.

Výsledky prvního kola prezidentských voleb v Rakousku: vede populista Hofer

„Jsem z toho smutný, všude vítězí populisté, pomáhej nám pánbůh,“ uvedl Schwarzenberg. Také vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vidí za výběrem rakouských voličů populismus v Evropě. „Ale je to pouze první kolo,“ poznamenal.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Podle Schwarzenberga odráží nedělní výsledek neschopnost vládní koalice tradičních stran oslovit voliče. Jejich kandidáti ve volbách propadli. „Svobodná strana Rakouska má oproti tomu motivované nas*ané, jak jinak to říct, voliče. To to způsobilo,“ řekl Schwarzenberg ČTK. Expředsedu strany Zelených Alexandera Van der Bellena, který získal 20,4 procenta hlasů a postaví se proti Hoferovi, označil Schwarzenberg za počestného pana profesora, který ale zřejmě konzervativní voliče sociálních demokratů a lidovců neosloví.

Podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka je třeba zamyslet se nad příčinou neúspěchu tradičních stran. „Takový scénář se může opakovat i v jiných zemích. Možným receptem je začít více naslouchat občanům,“ sdělil Ovčáček ČTK.

Předseda komunistů Vojtěch Filip si myslí, že nárůst podpory rychle vzniklých populistických stran je dán „nekompetentností Evropské komise, která umožňuje vézt se na vlně laciné popularity“. I on zdůraznil, že jde zatím pouze o výsledky prvního kola hlasování.

Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 22. května.

‚Politické cunami a facka do tváře’

Neúspěch rakouských vládních stran vévodí komentářům v rakouském tisku po triumfu populistického pravicového kandidáta Norberta Hofera v nedělním prvním kole prezidentských voleb. Komentátoři spekulují, jak dlouho se stávající vládní koalice a šéfové vládních stran udrží u moci.

„Rakušané hlasovali pro změnu,“ hodnotí výsledky voleb list Kronen Zeitung. Vzhledem k naprostému propadáku kandidátů vládních stran v nedělním hlasování předpovídá komentátor Klaus Herrmann konec koaliční vlády ještě před řádným termínem parlamentních voleb, které by se měly konat v roce 2018.

Pokud Hofer skutečně získá prezidentskou funkci, mohl by vypsat předčasné volby, protože podpora jeho Svobodné strany Rakouska (FPÖ) roste. Podle průzkumů veřejného mínění již přesahuje 30 procent, zatímco strany vládní koalice SPÖ (sociální demokraté) a ÖVP (lidovci) mají problémy společně dosáhnout většiny.

Deník Wiener Zeitung označuje volby za facku do tváře SPÖ a ÖVP. Podle něj sice koalice vydrží, to ale povede k dalšímu posilování svobodných. „Ani jedna z vládních stran nepředkládá občanům řešení nejvýznamnějších problémů,“ konstatuje list.

Deník Tiroler Tageszeitung označuje výsledky nedělních voleb za „politické cunami, zemětřesení, které vyvolá v obou vládních stranách následné otřesy - v personální oblasti i v dalších rovinách“.

Norbert Hofer (vpravo) a Alexander Van der Bellen.

Nezbývá než...

Deník Standard píše o „začátku nové politické éry“ v Rakousku. O změně rozhodla „nespokojenost s vládní politikou“, k níž se jako katalyzátor přidalo téma migrační krize. Podle deníku měly vládní strany nominovat jako společnou kandidátku bývalou předsedkyni nejvyššího soudu Irmgard Grissovou, která jako nezávislá uchazečka skončila ve volbách těsně na třetím místě. „Nyní jim nezbývá nic jiného než podpořit Alexandera Van der Bellena (který se umístil druhý),“ dodává list.

Kancléř Werner Faymann a vicekancléř Reinhold Mitterlehner nicméně podle deníku The Guardian prohlásili, že před druhým kolem nebudou voličům doporučovat, pro kterého z kandidátů hlasovat. Voliči by se měli rozhodnout nezávisle, řekli.

List Neuen Volksblatt považuje Irmgard Grissovou a Norberta Hofera za „čistě protestní kandidáty“. „Dostali hlasy, protože spousta lidí je už desítky let nespokojena s politikou řízenou SPÖ a ÖVP,“ píše list.

Těsný souboj o druhé místo, a tedy i o postup do rozhodujícího druhého kola vyhrál expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen, který získal 20,4 procenta hlasů.

Vizitky vítězů

Vítězství Norberta Hofera a Alexandera Van der Bellena v prvním kole nedělních rakouských prezidentských voleb ovlivnila nejspíš hlavně nespokojenost voličů se způsobem, kterým vláda zvládá uprchlickou krizi. Kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Hofer coby tvrdý odpůrce imigrace zvítězil s velkým náskokem a na druhém místě skončil expředseda Zelených Alexander Van der Bellen coby její obhájce. Lidovci (ÖVP) a sociální demokraté (SPÖ) jsou poprvé od druhé světové války z boje o úřad prezidenta vyřazeni.

NORBERT HOFER (45)

• Kandidát FPÖ, zkráceně Svobodní, a druhý místopředseda Národní rady. V prvním kole získal podle dosavadních výsledků 36,4 procenta hlasů.
• Vystudovaný letecký inženýr je považován za „vlídnou tvář“ Svobodných.
• Mezi kandidáty je výrazně nejmladší. Je jedním z hlavních ideologů strany, zároveň však působí uhlazeně. A skutečnost, že trpí částečnou kvadruplegií (ochrnutím všech čtyř končetin) od doby, kdy se v roce 2003 zřítil při paraglidingu, údajně vyvolává soucit voličů.
• Hofer je zarytým odpůrcem imigrace, chodí s pistolí, někdy dokonce i do parlamentu, protože prý se bojí migrantů, a tak - jak říká - nastal čas se ozbrojit.
• Uvedl, že pokud se stane prezidentem, rozpustí parlament a vypíše nové předčasné volby. Jako prezident prý nepůjde stávající vládě na ruku, ale bude jejím tvrdým oponentem.
• Bezvýhradně prosazuje restriktivní přístup vůči cizincům anebo uzavření hranic v souvislosti s migrační krizí.
• V poslední televizní debatě před volbami prohlásil, že pokud by se stal prezidentem, „začali by se mnozí divit, co všechno je najednou možné“. Vídeňský list Die Presse to komentoval slovy, že u Hofera „na malou chvilku pod jeho beránčím rouchem prosvitlo, že je ve skutečnosti vlkem“.
• Od října 2013 je druhým místopředsedou dolní parlamentí komory Národní rady. Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991-1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996-2007 byl tajemníkem FPÖ pro Burgenland, v letech 2006-2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Je ženatý a má čtyři děti.

ALEXANDER VAN DEN BELLEN (72)

• Kandidát Zelených, byť jako nezávislý. Finanční expert a lídr Zelených v letech 1997-2008. V prvním kole získal 20,4 procenta hlasů.
• Obhájce imigrace, již několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ, která dlouhodobě vede průzkumy veřejného mínění, vyhrála příští parlamentní volby.
• Svůj postoj odůvodnil nejenom možným negativním dopadem na mezinárodní pověst Rakouska, ale i na praktické fungování Evropské unie, neboť FPÖ její existenci dlouhodobě zpochybňuje.
• Stávající vládu Van der Bellen kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům. Není to ale prý typický levicový kandidát, má i hodně konzervativních stoupenců.
• Od roku 2012 zasedá ve vídeňské obecní radě. V letech 1994-2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě.
• Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992, předtím byl členem SPÖ.
• Je ženatý, vloni v prosinci si vzal dlouholetou přítelkyni Doris Schmidauerovou. S bývalou manželkou Brigitte má dva syny.