„Trestuhodné a neustávající údery na civilní čtvrti dokazují, že jde o politiku, která má za cíl záměrně a systematicky útočit na civilisty. Tyto útoky představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti,“ uvedl Philip Luther z Amnesty International. Jak dodal, ze strany syrské vlády jde o „kolektivní trest vůči obyvatelům Aleppa“.
Smrtící barelové bomby
Aleppo je druhým největším městem Sýrie a jejím někdejším hospodářským centrem. Město ovládají většinou vládní síly, čtvrtě na východě a severovýchodě města ale stále drží v rukou povstalci. Vládní vojsko se snaží získat pod kontrolu celé město, povstalce chce obklíčit a donutit ke kapitulaci. Zásobování povstaleckých čtvrtí zatím zajišťuje koridor vedoucí k turecké hranici.
Syrské letectvo shazuje na některé čtvrti údajně i takzvané barelové bomby, tedy sudy naplněné střepy a výbušným materiálem. Damašek to popírá, podle AI ale tyto útoky zabily v loňském roce v Aleppu a jeho okolí více než 3000 civilistů. Jen letos v dubnu místní aktivisté zaznamenali nejméně 85 útoků barelovými bombami, které zabily nejméně 110 osob.
Každý den desítky mrtvých. Už jsem nemohla dál, říká uprchlice z Aleppa |
Jak ve zprávě AI popsali místní obyvatelé, následky těchto útoků jsou otřesné. „Viděl jsem děti bez hlav, všude byly rozesety kusy těl. Tak jsem si představoval, že vypadá peklo,“ uvedl zaměstnanec místní továrny po jednom z loňských útoků. Velmi vážná jsou i zranění, která tyto bomby způsobují. „Barelové bomby jsou tou nejděsivější zbraní způsobující velmi bolestivá zranění... Musíme řešit množství zranění, amputací, případů, kdy se dostala střeva mimo tělo člověka, je to šílené,“ uvedl jeden z chirurgů z Aleppa.
Zločinci na obou stranách
Válečné zločiny ale podle AI páchají i různé ozbrojené opoziční skupiny, které ve městě operují a cílí na čtvrti v rukou vlády. Povstalci používají velmi nepřesné zbraně, minomety a podomácku vyrobené rakety, které v loňském roce zabily nejméně 600 lidí. Jejich útoky navíc často bývají velmi náhodné. „Nikdy si nepřipadáte v bezpečí. Nikdy nevíte, co se může stát, můžete být zasažen kdekoliv,“ uvedl jeden z místních občanů.
Organizace vyzvala obě strany k ukončení násilností a útoků na civilisty. Mají umožnit, aby do města získala přístup OSN a její partneři, a k lidem se tak dostala potřebná humanitární pomoc.
Po útoku děti nepředstavitelně trpěly, byl jsem bezmocný, líčí lékař |
Krvavá válka v Sýrii 15. března vstoupila do pátého roku svého trvání a mír je v nedohlednu, stejně jako konec největší humanitární krize současnosti. Přes 12 milionů Syřanů dnes akutně potřebuje humanitární pomoc a na 11 milionů ztratilo domov. V rozvrácené zemi od podzimu 2012 pomáhá i česká rozvojová organizace Člověk v tísni. Podporuje školy a učitele nebo místní samosprávy, které se starají o svoz odpadu nebo opravy vodovodů.
JEDNÁNÍ S OPOZICÍ
|