Alí Laridžání je po prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi dalším představitelem Íránu, který odmítl rezoluci RB OSN, která Teherán pod hrozbou možného zavedení ekonomických sankcí vyzývá k přerušení obohacování uranu do 31.srpna.
"V programu jaderné technologie půjdeme dál, kdykoli to budeme považovat za potřebné. Budeme vyvíjet íránské jaderné technologie včetně centrifugových kaskád," citovala agentura Reuters Larídžáního. Centrifugy oddělují izotop uranu pro použití jako jaderné palivo. Práce budou pokračovat pod inspekčním dohledem Spojených národů, dodal vyjednavač.
Pozice západních států, které rezolzuci iniciovaly, vychází z podezření, že íránský civilní jaderný program je pouze pláštíkem pro získání uranu do jaderných zbraní. Přijetí rezoluce si vyžádalo složitá vyjednávání. Čína a Rusko se k ní připojily teprve po jejím propojení s článkem Charty OSN, jež vylučuje použití síly.
"Jsme připraveni k dialogu, ale nepřijmeme dialog, ve kterém visí hrozba trestu," uvedl Larídžání k rezoluci OSN. Írán má podle něj právo na obohacování uranu i na vývoj jaderných technologií pro mírové účely pod inspekčním dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Podle íránského vyjednavače vyplývá z podpisu Teheránu pod Smlouvou o nešíření jaderných zbraní.
Írán hrozí ropou
Představitel íránského režimu Alí Larídžání na dnešní tiskové konferenci prohlásil, že Írán si vymiňuje právo na "bolestivá" odvetná opatření vůči zemím, které se připojí k případným protiíránským sankcím.
Írán je čtvrtým největším vývozcem ropy na světě. Larídžání řekl, že Teherán "nechce použít ropu jako zbraň", ale pokud nějaké země sankce zavedou, "budeme reagovat způsobem, který pro ně bude bolestivý". Ceny ropy na světových trzích neustále stoupají a případné omezení jejího vývozu z Íránu by vyšroubovalo její hodnotu ještě výše.
