Dlouho se zdálo, že jednání Britů s Evropskou unií o budoucích obchodních vztazích se nemohou pohnout z místa. Teď ale vláda v Londýně razantně sešlápla plynový pedál: Buď se podaří do 15. října dosáhnout nějaké dohody, anebo by se měly obě strany smířit s krachem jednání. Vyplývá to ze včerejšího prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, z něhož předem citovala některá média.
Londýnu se krátí čas. Spojené království sice Evropskou unii formálně opustilo 31. ledna 2020, ale až do konce roku zůstává formálně součástí unijního vnitřního trhu, takže britské firmy nemusí řešit cla nebo hygienické normy.
MACHÁČEK: Brexit a Johnsonovo ultimátum |
Bez dohody o nastavení budoucích vztahů ale přechodné období vyprší a jejich vzájemný obchod se začne odehrávat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Výsledkem by byly nejenom celní tarify, ale i hraniční kontroly, což by mohlo vést ke zdražení výrobků a prodlevám při jejich dovozu.
Premiér Johnson v tom podle všeho problém nevidí. Jde-li o budoucí vztahy s Bruselem, hovoří o modelu, jaký má EU aktuálně s Austrálií. Sami Australané ovšem již řadu let usilují o lepší podmínky, které by jim usnadnily přístup na unijní trh.
Názor svého šéfa zjevně sdílí i hlavní britský vyjednavač s Evropskou unií David Frost. „Nemyslím si, že by to v nás vyvolávalo jakýkoliv strach,“ citoval ho londýnský týdeník Mail on Sunday. Podle Frosta prý Britům žádné riziko nehrozí, pokud by se s Bruselem nedohodli. „Nechceme být závislým státem a slevit ze zásady, že chceme mít kontrolu nad našimi vlastními zákony,“ prohlásil Frost.
Rozvážou Britové loňskou dohodu?
Tím ale zřejmě britská ofenziva ve věci brexitu nekončí. Jak uvedl deník Financial Times s odvoláním na britské vládní kruhy, plánuje Johnsonova vláda údajně ještě tento týden schválit návrh několika zákonů, které by částečně rušily loňská ujednání s EU.
Má jít mimo jiné o normy upravující dohodnutý hraniční režim mezi britskou provincií Severní Irsko a Irskou republikou. To by ale znamenalo částečné zpochybnění loňské dohody, která vznikala za značných obtíží. Další změny by měly týkat poskytování státních podpor pro britské firmy.
Brusel vyzývá britskou vládu, aby dodržela brexitovou dohodu |
Evropská unie ale něco takového odmítá. V krajním případě by to mohlo vést až k předčasnému ukončení rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem.
Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier včera podrobil aktuální britské manévry ostré kritice. „Jednání jsou velmi obtížná, protože Britové chtějí to nejlepší z obou světů,“ prohlásil Barnier pro rozhlasovou stanici France Inter. Přesto ale Barnier vyjádřil naději, že dohoda je stále možná.
Státní podpory a rybolov
Hlavním předmětem sváru mezi britskou vládou a Evropskou komisí je, že Britové chtějí mít zcela volnou ruku nad poskytováním státních podpor a uchovat si kontrolu nad britskými výsostnými vodami u rybolovu.
Pokud jde o dotace, chtěl by Brusel zabránit tomu, aby vnitřní trh zahltily levné dotované britské výrobky. Bez toho nechce Brusel Britům umožnit bezcelní vývoz do Evropy.
V otázce rybolovu jde vzhledem k reálné důležitosti tohoto odvětví pro britské hospodářství hlavně o symbolickou otázku. Britové nicméně chtějí získat plnou kontrolu nad rybami ve svých teritoriích. To by v praxi znamenalo, že by se už nemuseli dělit o množstevní kontingenty například s Francouzi, Španěly nebo rybáři z jiných států.
Pokud by se ani do začátku listopadu nepovedlo dosáhnout dohody mezi Londýnem a Bruselem, nestihla by se dohoda schválit v Evropském parlamentu ani v zákonodárných sborech jednotlivých členských států.
