„Když přemýšlím o královně, vybavím si ji jako hodnou starou dámu,“ říká jamajská vysokoškolská učitelka Rosalea Hamiltonová, která se zasazuje o to, aby se její země stala republikou. „Nejde o ni. Jde o bohatství její rodiny, získané prací našich předků. Potýkáme se s odkazy minulosti, které jsou velmi bolestivé,“ dodává.
Impérium, do něhož se Alžběta narodila, je už dávno pryč. Královna je však nadále panovnicí i daleko za hranicemi Británie. Formální hlavou státu je ve čtrnácti dalších zemích včetně Kanady, Austrálie, Papuy-Nové Guiney nebo Baham. Ještě nedávno těch zemí bylo patnáct. Barbados přerušil své vztahy s monarchií loni v listopadu a řada dalších karibských zemí včetně Jamajky dává najevo, že jej v tom chce následovat.
Březnová cesta Alžbětina vnuka prince Williama a jeho manželky Kate k příležitosti královnina jubilea do Belize, na Jamajku a na Bahamy, jejímž cílem bylo posílit vztahy, měla zřejmě přesně opačný účinek. Obrázky toho, jak si pár potřásá rukou s dětmi skrz drátěný plot a jede v terénním vozidle bez střechy ve vojenském průvodu, vyvolaly v mnohých vzpomínky na dobu kolonialismu.
Protestující na Jamajce požadovali, aby Británie zaplatila reparace za otroctví, a premiér Andrew Holness zdvořile Williamovi řekl, že se jeho země „posouvá dál“, čímž naznačil, že se plánuje prohlásit republikou. Měsíc nato premiér karibského souostroví Antigua a Barbuda řekl královninu synovi Edwardovi, že i jeho země jednoho dne odstraní královnu z pozice hlavy státu.
 |
Společenství spojuje do značné míry osobní odhodlání královny. Organizace, jejímž cílem je podporovat demokracii, zásady dobrého vládnutí a lidská práva, ale čelí nejisté budoucnosti. Šéfové zemí Commonwealthu (Společenství) chystají v druhé polovině června setkání ve městě Kigali ve Rwandě, kde se bude konat summit odložený kvůli pandemii covidu-19.
Někteří z nich nicméně zpochybňují, zda může organizace přežít, až Alžbětu na trůnu nahradí její syn princ Charles. Krize Společenství je odrazem upadajícího vlivu Británie na celosvětové úrovni. Zimbabwe bylo pozastaveno členství za vlády tamního bývalého autoritářského prezidenta Roberta Mugabeho a země nyní usiluje o opětovný vstup do organizace.
Řada lidí v metropoli Harare se však příliš nezajímá o královnino jubileum, jelikož dříve silný vliv Británie uvadá a bližší vztahy s touto bývalou britskou kolonií udržuje Čína a Rusko. „Začíná tu upadat do bezvýznamnosti,“ řekl tamní aktivista Peter Nyapedwa. „Víme o (čínském prezidentovi) Si Ťin-pchingovi nebo (ruském prezidentu Vladimiru) Putinovi, ne o královně,“ dodal.
Ředitelka institutu pro studium Commonwealthu na Londýnské univerzitě Sue Onslowová tvrdí, že královna Alžběta je „neviditelným lepidlem“, které drží společenství zemí pohromadě. Organizace se podle ní v minulosti prokázala jako výjimečně houževnatá, a neměla by se proto rychle odepisovat.
Společenství hrálo velkou roli při podněcování odporu k režimu apartheidu v 80. letech minulého století a stejnou roli by mohlo sehrát například v boji s klimatickými změnami, které představují existenční riziko pro některé nízko položené ostrovní členské státy.
„Prokázalo pozoruhodnou schopnost znovu najít svůj účel a v době krizí přijít s řešeními, skoro jako kdyby skočilo do telefonní budky a vyšlo ven v jiném převleku,“ řekla. „Jestli to samé udělá i teď, je však otevřená otázka,“ dodala.
