Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Macron ztratil absolutní většinu. Le Penová chce rozpuštění parlamentu a nové volby, krizi ale nevytěžila

Svět

  14:23
PAŘÍŽ/PRAHA - Odpadlíci ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu založili v Národním shromáždění novou frakci – Ekologie, demokracie, solidarita. Vládní strana tím přišla o většinu a Marine Le Penová tak požaduje rozpuštění parlamentu a nové volby.

Francouzský prezident Emmanuel Macron. foto: Reuters

„V krizi covid-19 musíme překonat své rozbroje a politické pozice a společně vybudovat nový svět poté. EDS, kterou dnes zakládáme, bude skupinou návrhů, koalic a inovací,“ napsala v úterý na Twitter poslankyně Martine Wonnerová, která byla doposud součástí poslaneckého klubu vládní strany Republika v pohybu.

‚Musíme jednat evropsky.‘ Německo a Francie plánují vytvořit záchranný fond s 500 miliardami eur

Společně s ní opustilo řady Macronova hnutí hned šest dalších zákonodárců a společně založili deváté politické hnutí v Národním shromáždění. Připojili se k nim i poslanci z řad ekologů a socialistů, uskupení tak čítá 17 členů. Jednou z hlavních hvězd nové strany se podle serveru France 24 stane bývalá ministryně životního prostředí Delphine Bathoová, která vedla resort v Hollandově vládě mezi lety 2012–2013.

Přestože podle kritiků nového uskupení „není v současnosti čas na parlamentní pletichy“, poslanci z EDS poukazují na fakt, že již tři roky nedostali možnost v rámci strany vyjádřit své názory.

Parlamentní klub Republika v pohybu tím ztratil většinu a kontroluje již „pouhých“ 288 křesel z celkových 577. Stále se však může opřít o podporu centristické strany MoDem (42 křesel) a devět poslanců pravicové strany Agir. K zemětřesení v pravém slova smyslu tedy nedošlo. Přesto ale celou situaci vidí šéfka opozičního hnutí Národní shromáždění Marine Le Penová naprosto jinak.

Rozpusťte parlament

„Prezident nám jasně ukázal, že se mýlí. V perfektní demokracii by se takováto věc neměla řešit na půdě parlamentu, ale měla by se přednést voličům. Když ztratíte většinu, ocitáte se na počátku krize,“ uvedla pro deník Le Figaro Le Penová v úterý během návštěvy Pas-de-Calais.

Ve Francii i Británii lidé nadále umírají po stovkách za den, přesto se situace lepší

„Rozpad této aliance bez ladu a skladu byl lehce předvídatelný. Členové této frakce nemají nic společného kromě toho, že se všichni po prezidentských volbách pověsili na horkovzdušný balon s názvem Macron,“ dodala šéfka Národního shromáždění s tím, že by mělo dojít na rozpuštění parlamentu a nové volby. Podle francouzské ústavy přitom prezident nemusí na ztrátu většiny reagovat prakticky nijak. Namístě není výměna premiéra ani rozpuštění sněmovny.

Nová situace v parlamentu přišla v době, kdy se Francie začala postupně uvolňovat ze sevření vládních opatření, která přinesla pandemie koronaviru. Francouzi již smí opustit svá bydliště, nastoupit do práce a studenti se postupně vrací do škol. V zemi nadále platí opatření o povinném nošení roušek ve vzdělávacích zařízeních, hromadné dopravě a na místech s vysokým počtem lidí.

Le Penová krizi využít nedokázala

Podle deníku Le Monde se zatím nezdá, že by uvolnění opatření přineslo druhou vlnu nákazy nemocí covid-19. Země je s počtem přibližně 181 tisíc nakažených a 28 tisíc mrtvých na čtvrtém místě nejvíce zasažených zemí Evropy a podle posledních průzkumů se zdá, že se prezidentovi Emmanuelu Macronovi podařilo krizi zvládnout i v očích veřejnosti.

Ve Francii navzdory zákazu opět demonstrovaly žluté vesty. Policisté rozdali desítky pokut

Pravidelný průzkum Francouzského institutu veřejného mínění (IFOP) ukázal, že Macronova popularita dokonce během koronavirové krize vzrostla a v současnosti je na 40 procentech, což je více než za poslední dva roky.

Marine Le Penové se zřejmě podle průzkumů nepodařilo z krize vytěžit politické body. V žebříčku popularity se ocitla až na 28. místě a podle IFOP nepřitáhla nikterak nové voliče. Naopak její voliči během krize začali mnohem více důvěřovat Macronově vládě (o 8 procentních bodů více než před krizí). V průzkumech se navíc sociologové ptali, kdo by si podle voličů počínal v období krize lépe než současná hlava státu.

Jméno Marine Le Penové podle magazínu Journal du Dimanche sice zaznělo nejvíckrát, ale celkově pouze ve 20 procentech případů. Šéfka ultrapravicového hnutí přitom během prezidentských voleb získala 34 procent hlasů. Všeobecná podpora jejích voličů však nepadá a je přibližně stejně stabilní jako u šéfa Elysejského paláce. Zdá se tak, že pandemie ve výsledku vůbec preferencemi Francouzů nezahýbala.