Zemětřesení a tsunami vysoká 40 metrů. Japonský Černobyl změnil pohled na jádro

Na Havaji, v 11 tisíc kilometrů vzdáleném pacifickém centru pro varování před tsunami se deset sekund po zemětřesení varovně rozezvučely telefony personálu. „Nejprve byla síla zemětřesení označena na Richterově škále jako 7,0, pak 7,5, pak 7,7, až k číslu osm. Pořád to stoupalo,“ popsal geofyzik Gerard Fryer. Díky rozsáhlé síti senzorů dostali vědci po celém světě informace téměř v reálném čase.

„Okamžitá reakce všech lidí tady byla, že něco nesedí. V historii Japonska nikdy nebyla zaznamenáno zemětřesení silnější než 8,4. V tu chvíli jsme si uvědomili: a je to tady. Tohle bude pro Japonsko strašlivé,“ dodal Fryer.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Zemětřesení dosáhlo na Richterově stupnici nakonec obrovské hodnoty 9,0. Na celé zemi vědci naměřili v historii jen tři silnější zemětřesení (9,5 v Chile 1960, 9,2 na Aljašce 1964 a 9,1-9,3 poblíž Indonésie a Sumatry 2004). V Tokiu se tehdy náhodou nacházel americký námořní geolog Chris Goldfiger. „Čekal jsem, že otřesy skončí po 15 či 20 sekundách. Když to nekončilo, říkal jsem si, že to bude maximálně minuta. Po třech minutách jsem byl užaslý, že to pořád pokračuje,“ popsal v televizi PBS. Otřesy trvaly neuvěřitelných pět minut.

Včasné varování

Užaslí lidé filmovali v tokijských parcích nezvyklou věc. přibližující se a oddalující trhliny v zemi a na povrchu se také objevila voda, vytlačená zemětřesením - jev vědci nazývaný zkapalnění půdy.

Japonsko zaplavené moderními technologiemi mělo před zemětřesením skvělý systém varování. Na mobilních telefonech lidí i na všech televizních obrazovkách se objevily informace jen pár sekund poté, co jej síť citlivých senzorů zaznamenala. Varování přišlo ve stejnou chvíli, když se začalo třást pobřežní město Sendai, vzdálené od epicentra v oceánu 130 km.

Jen o dvacet kilometrů dále se nacházela jaderná elektrárna Fukušima s šesti reaktory. Varovný systém okamžitě vypnul reaktory. Jenže vypnout reaktor není jako vypnout žárovku. Rozžhavené reaktory měly chladnout dlouho. Spustily se proto naftové generátory na zajištění chlazení.

Lidé a pracovníci elektrárny se museli držet, zemětřesení s nimi házelo. Na infrastruktuře ale k žádným větším škodám nedošlo. V Japonsku jsou všechny stavby - a nejen takhle důležité - plánované s ohledem na možná zemětřesení.

Tsunami neztratilo energii

Jenže tyhle otřesy vyvolaly ještě něco horšího. Oceánem se rychlostí několika set kilometrů v hodině rozjely vlny tsunami. Ty po nárazu na pobřeží dosáhly v některých místech výšky 40 metrů a doputovaly až do vzdálenosti 10 km ve vnitrozemí. Při dosažení japonských břehů totiž neztratily vlny tsunami prakticky žádnou energii. Třeba při zemětřesení na Indonésii a Sumatře 2004 to bylo jen okolo dvou kilometrů.

Fukušima se však nacházela jen pár metrů od pobřeží. Společnost TEPCO, provozující elektrárnu, zaslala japonské vládě informaci, že přišli o energii. Elektrárnou se rozezněl alarm varující před tsunami, pracovníci byli evakuováni. Celé Japonsko mohlo v televizi sledovat přímé přenosy, v kterých bylo vidět jak se obří vlny ženou na pobřeží. Dva pracovníci Fukušimy, kteří v podzemí zkoumali škody po zemětřesení, byli tsunami okamžitě zabiti.

Kontrolní místnosti elektrárny se noří do tmy, personál s baterkami na tlakoměrech bezmocně sleduje nárůst po výpadku chlazení. Vlny zaplavily a zničily záložní diesel generátory, čerpadla mořské vody, elektrické vedení uvnitř elektrárny a zdroje stejnosměrného napájení (baterie na blocích 1, 2 a 4). Vyjma bloku 6, kde zůstal v provozu vzduchem chlazený diesel generátor, byly všechny bloky bez zdroje napájení a bloky 1, 2 a 4 byly bez jakéhokoliv zdroje elektrické energie.

První výbuch

Stoupají hladiny radioaktivity. Japonská vláda vyhlašuje stav jaderné pohotovosti. Vznikají rozepře, poradci vlády doporučují, aby elektrárna u reaktorů upustila páru a tím snížila tlak. Vedení firmy TEPCO se však obává, že by s párou unikl i radioaktivní materiál. Z reaktorů dál uniká vodík. Druhý den po zemětřesení v 15:36 vodík vybuchl a rozmetal budovu bloku 1 v obrovské explozi.

I výbuch však může být k nečemu dobrý. Narušil totiž těsnost vrchního patra na bloku 2, proto v něm nedocházelo k hromadění vodíku a následnému výbuchu. Třetí a čtvrtý blok elektrárny však později také zničily výbuchy vodíku. To už užaslý svět sledoval téměř v přímém přenosu.

Jak dál ochladit reaktor? Nejprve používali pracovníci mořskou vodu (způsobující korozi), později vodu z požárních cisteren. Napájení se povedlo obnovit až 22. března. Vzhledem k tomu, že při chlazení přehřátých reaktorů byla použita mořská voda, došlo k poškození chladicích systémů. Navíc v několika reaktorech došlo k roztavení paliva.

V reakci na zhoršující se stav havárie vydal japonský premiér v den havárie příkaz k evakuaci v okruhu tří km od elektrárny. Okruh byl dále navýšen na 10 km a nakonec 12. března na 20 km. Pokaždé, když došlo ke změně evakuačního pásma, se museli obyvatelé znovu přemisťovat. To vedlo k velkému vyčerpání a následně ke smrti více než 1000 obyvatel, jež trpěli různými chronickými nemocemi, nebo již byli v pokročilém věku. Evakuováno bylo kvůli Fukušimě přes 100 000 lidí.

Stejně jako Černobyl

Havárie byla označena nejvyšším, sedmým stupněm škály INES a zapsala se po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Japonský jaderný dozor uvedl, že 20 pracovníků obdrželo dávky přesahující 100 milisievertů (mSv), žádný pracovník neobdržel dávku vyšší než 170 mSv. Podle českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) to je zhruba dávka, kterou dostane průměrný Čech od přírodního pozadí za svůj život.

Ochlazování reaktoru číslo 3 jaderné elektrárny Fukušima 1.

Větší problém představoval únik radioaktivní vody do oceánu a radioaktivních částí do ovzduší. Japonské úřady uvedly, že se do atmosféry dostalo 15 000 terabecquerelů radioaktivního cesia 137, což bylo zhruba jedna šestina toho, co uniklo z Černobylu. Radioaktivita se v okolí poškozené elektrárny objevila kromě pitné a mořské vody také v rýži, masu, mléce, ovoci a zelenině. Až v prosinci 2011 se odborníkům podařilo zchladit reaktory natolik, že už z nich neunikalo významné množství radiace. S únikem radioaktivní vody se ale elektrárna potýká dodnes a celková likvidace jaderného komplexu potrvá podle odhadů 30 až 40 let.

Katastrofa měla mnoho dopadů. Japonský premiér Naoto Kan rezignoval poté, co se na jeho hlavu snesla vlna kritiky kvůli způsobu, jak úřady na krizi reagovaly. Všechny reaktory japonských jaderných elektráren byly po katastrofě ve Fukušimě vyřazeny z provozu. Do té doby pokrývaly jaderné elektrárny 30 procent energetických potřeb země. V loňském roce byly navzdory rozsáhlým protestům restartovány dva reaktory v elektrárně Sendai a Tokio oznámilo, že bude v obnovování činnosti jaderných elektráren pokračovat. Mezi obyvatelstvem je odpor k provozování jaderných elektráren stále velký.

10 000 případů rakoviny

Neštěstí načas otřáslo jaderným průmyslem a některé země, například Německo, Švýcarsko a Belgie se v reakci na to rozhodly postupně jadernou energetiku úplně či částečně opustit. Německé jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022.

V červenci 2015 se japonská justice rozhodla pohnat k soudu tři bývalé manažery společnosti TEPCO za údajnou nedbalost při havárii ve Fukušimě. Loni v říjnu také Japonsko poprvé uznalo případ onemocnění rakovinou jako důsledek úniku radiace z Fukušimy. Bývalému dělníkovi pracujícímu v elektrárně byla diagnostikována leukémie.

Odborníci měří úroveň ozáření lidí, kteří pobývali v blízkosti jaderných elektráren v prefektuře Fukušima.

Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima z března 2011 může v důsledku zvýšené radiace vyvolat 10 000 nových případů rakoviny. Uvádí to zpráva dvou japonských nevládních lékařských organizací, které bojují proti využívání jádra.

V prefektuře Fukušima bylo podle studie s onkologickou diagnózou štítné žlázy hospitalizováno 116 dětí. Obvykle přitom tato nemoc ve srovnatelném období postihuje jenom několik malých pacientů.

Vysokým dávkám radiace bylo podle výzkumu vystaveno na 25.000 lidí žijících v okolí elektrárny, jejichž zdraví je vážné ohroženo. Podle firmy Tepco, která elektrárnu provozovala, existuje nebezpečí, že zhruba stovka bývalých zaměstnanců elektrárny onemocní rakovinou a polovina z nich zemře. Lékaři podílející se na vypracování studie tvrdí, že počty budou vyšší.

Zemská osa vychýlena o 16 cm

Po celém Japonsku je podle nich riziku rakoviny v důsledku katastrofy ve Fukušimě vystaveno až 66.000 lidí. „Zdravotní následky budou Japonce pronásledovat po léta a tento problém se nesmí zamést pod koberec,“ uvádí se ve zprávě obou lékařských organizací.

Celkově podle statistik na bezprostřední následky zemětřesení a vln tsunami zemřelo 15 893 lidí zemřelo a 2572 je evidováno jako pohřešovaných. Zraněno bylo 6152 lidí. Otřesy byl tak silné, že se hlavní japonský ostrov Honšú posunul o 2,4 metru, zemská osa se vychýlila přibližně o 16 cm.