Neděle 25. října 2020svátek má Beáta 5 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Nobelovu cenu za fyziku mají Brit, Němec a Američanka. Za výzkum černých děr

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger... | foto: ČTK

Stockholm Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum černých děr. Oznámila to v úterý Královská švédská akademie věd.

Roger Penrose podle akademie dokázal, že utváření černých děr potvrzuje Einsteinovu obecnou teorii relativity. Reinhard Genzel a Andrea Ghezová pak poskytli dosud nejpřesvědčivější důkazy o supermasivním objektu v centru naší galaxie. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.

Černá díra je neviditelný vesmírný objekt, jehož gravitační působení je v určité oblasti časoprostoru tak silné, že z něj nemůže podle většiny vědců uniknout žádná hmota a dokonce ani světlo - přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír.

„Roger Penrose pomocí důmyslných matematických metod dokázal, že černé díry jsou přímým důsledkem obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Einstein sám nevěřil, že černé díry, tato vše pohlcující supermonstra, existují,“ uvedla na svých stránkách Královská švédská akademie věd.

„V roce 1965, deset let po Einsteinově smrti, Roger Penrose dokázal, že se černé díry skutečně mohou utvářet, a detailně je popsal. Jeho průlomový článek je stále považován za nejvýznamnější příspěvek k obecné teorii relativity od Einsteinových dob,“ dodala akademie.

Reinhard Genzel a Andrea Ghezová vedli každý svůj tým astronomů, kteří se od počátku 90. let minulého století soustřeďovali na oblast zvanou Sagittarius A* v centru naší galaxie. Čím dál přesněji přitom mapovali oběžné dráhy nejjasnějších hvězd nejblíže středu Mléčné dráhy. Zjistili přitom, že jakýsi extrémně těžký, neviditelný objekt hvězdy přitahuje a ty v důsledku toho krouží dokola závratnou rychlostí, napsala švédská akademie věd.

Za použití největších světových teleskopů Genzel a Ghezová vyvinuli metody, kterým dokázali nahlédnout skrz mezihvězdná mračna do centra Mléčné dráhy. Jejich průkopnická práce nám poskytla zatím nejpřesvědčivější důkazy o existenci supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy, dodala akademie.

Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni. Slavnostní předávání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, letos kvůli globální koronavirové krizi změní podobu a bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně.

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!