Nedaleko stejnojmenného hlavního města, jemuž dominují barokní katedrály ze šestnáctého století, jsou vykopávky předkolumbovských indiánských měst kultury Zapotéků. Tak významné, že jsou zaneseny v seznamu světového kulturního dědictví Unesco.
Dnes se však jméno třímilionové Oaxaky skloňuje po celém světě v úplně jiné souvislosti. V tomto lesnatém, řídce osídleném mexickém státě je totiž podle některých zdrojů ohnisko, odkud se měla prasečí chřipka rozšířit nejprve po celém Mexiku blízko dešifrování záhadného viru - jde prý o křížence lidského chřipkového viru s virem, který napadá ptáky a vepře.
Na Novém Zélandu jsou kvůli prasečí chřipce v karanténě tři studenti, a postupně do dalších zemí.
Z Oaxaky pochází i první oficiálně známá oběť prasečí chřipky, devětatřicetiletá María Adela Cutiérrez Cruzová, která devátého dubna navštívila nemocnici s příznaky vážné chřipky. Lékařům si stěžovala na horečku, dýchací potíže a velké bolesti kloubů. Doktoři její potíže nejdříve přičítali neznámému druhu zápalu plic. Než však mohla být zjištěna správná diagnóza, žena nemoci podlehla.
Mexický ministr zdravotnictví Jose Angel Cordova sice připouští, že Oaxaca je jedním z míst, kde mohla nákaza vypuknout. Zároveň ale dodává, že je příliš brzy nato, říci to s určitostí.
- 29. dubna 2009 11:47
