130 let

Miloš Zeman se Zuzanou Čaputovou a Frank-Walter Steinmeier. | foto: Reuters

Svoboda Evropy je podle německého prezidenta Steinmeiera zásluhou Čechů a Slováků

Svět
  •   13:09aktualizováno  22:33
Berlín - Berlínská zeď sice v roce 1989 padla, ale v Německu od té doby podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera vyrostla řada nových zdí - z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to v sobotu řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vyvrcholily oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi, která právě tudy vedla.

„Ta velká zeď, tato nelidská stavba, která si vyžádala tolik obětí, už nestojí. Tato zeď je pryč, jednou provždy,“ řekl desetitisícům shromážděných lidí Steinmeier, který zalitoval, že onu magickou noc a její neuvěřitelnou sílu nezažil na vlastní kůži.

Zeman zahájil třídenní návštěvu Německa, v pátek bude jednat s německým prezidentem

„Ale napříč naší zemí vyrostly nové zdi: zdi z frustrace, zdi z hněvu a nenávisti. Zdi oněmění a odcizení. Zdi, které jsou neviditelné, ale přesto rozdělují. Zdi, které stojí v cestě naší soudržnosti,“ prohlásil německý prezident. Narážel tak na sílící rozdělení německé společnosti v posledních letech.

Zatímco berlínskou zeď postavil bezprávný režim Německé demokratické republiky (NDR), nové zdi si lidé postavili sami. „A jen my sami je můžeme strhnout. Takže nepřihlížejme, nestěžujme si: strhněme konečně tyto zdi,“ vyzval své spoluobčany Steinmeier, podle něhož pro to každý jednotlivec může něco udělat.

Miloš Zeman s představiteli V4.
Výročí pádu Berlínské zdi

Třiašedesátiletý politik také připomněl, že 9. listopad není v německé historii jen šťastným datem, onou „nocí, po které už nic nebylo jako dřív,“ ale také dnem, kdy v roce 1938 nacisté po celé zemi během takzvané křišťálové noci ničili židovské synagogy a obchody. Nejpozději od říjnového útoku pravicového radikála na synagogu ve východoněmeckém Halle je podle Steinmeiera jasné, že německá zodpovědnost bojovat proti rasismu a antisemitismu nikdy nepomine.

Právě 9. listopad je podle německého prezidenta dnem protikladných vzpomínek. „Snášet ambivalence, světlo a stín, nést v srdci radost a smutek, to k tomu patří, když je člověk Němec, když je součástí této země a její historie.“

Na velkém pódiu za Braniborskou branou během slavnostní akce, které přihlížela i kancléřka Angela Merkelová nebo český ministr zahraničí Tomáš Petříček, promluvilo také několik východoněmeckých disidentů, vystoupili zde herci, tanečníci a hudebníci. Na velké kouli v prostřední části pódia se mezitím promítaly historické obrazy - hranice s ostnatými dráty, typické východoněmecké paneláky nebo trabanty jedoucí po pádu zdi na Západ. Večer vyvrcholil světelnou show a ohňostrojem.

Babiš i Zeman navštíví v září Německo, setkají se s Merkelovou

Oslavy historického zlomu se ale nesoustředily pouze na Berlín. Lidé na 9. listopad 1989 vzpomínali i na řadě míst podél bývalé hranice mezi oběma Německy. Například v dříve rozdělené vesničce Mödlareuth kolona trabantů projela symbolickou zdí, na bývalém hraničním přechodu Marienborn se zase uskutečnil festival, na který přišlo několik tisíc lidí.

Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás