Když koronavirová pandemie loni zasáhla USA, jednou z nejvíce postižených komunit se stali Indiáni. Mezi „domorodými Američany“, jak se jim v USA říká, je podle dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí infekčnost covidu-19 téměř nejhorší – tvoří trojnásobek amerického průměru.
Indiáni strašně rychle ztrácejí identitu a zapomínají, říká cestovatel Václav Šilha |
I proto se mnozí zástupci kmenů nyní snaží přesvědčit své soukmenovce, aby se nechali očkovat. Velká část amerických Indiánů je však značně nedůvěřivá k celonárodní vakcinační kampani. Jednak kvůli křivdám z dávné minulosti, ale také kvůli mnoha případům neetického chování při lékařských a vědeckých studiích.
„Historická traumata jsou zapsaná v DNA mnoha lidí,“ uvedla pro Indian Country Today před nedávnem lékař Dakotah Lane. „Málokdo může zapomenout na křivdu kolem neštovic a nepravostí ze strany federální vlády.“
Právě příběh o očkování proti neštovicím nejlépe ukazuje důvody, proč dnes Indiáni nevěří vakcínám či vládním snahám.
Tři kmeny téměř zmizely
Odehrálo se to před více než 180 lety. Americká federální vláda tehdy zahájila svou do té doby největší vakcinační operaci. Chtěla naočkovat Indiány proti neštovicím, které ve 30. letech 19. století devastovaly jejich populaci. Kongres v roce 1832 schválil Zákon o očkování Indiánů, jenž vládě umožnil investovat 17 tisíc dolarů (dnes po započítání inflace asi 500 tisíc dolarů) na zaplacení lékařů, kteří měli vpíchnout vakcíny Indiánům žijícím poblíž bělošských osad na západě země.
Důvody pro tehdejší „humanitární akci“ však byly mnohem prozaičtější. Americká vláda potřebovala expandovat na západ, do země, kterou do té doby kontrolovaly kmeny Indiánů. USA v roce 1832 tvořilo jen 24 států. Vláda sice získala od Francie Louisianu, rozsáhlé území na západě, ale to nebylo osídlené. A aby mohly Spojené státy expandovat, potřebovaly se nejprve vypořádat s tamními Indiány.
„Očkování nebylo v zájmu indiánského lidu,“ uvedl tento týden pro deník The Washington Post Regis Pecos, člen novomexického kmene Pueblo de Cochiti a ředitel Leadership Institute v Santa Fe. „Očkovali, aby se mohli bílí Američané přesunout na západ.“
Podle expertů již tehdy hrála politika při vakcinaci velkou roli. „Americká vláda si vybírala, jaké kmeny naočkuje a jednoznačně selektovala ty přátelské,“ píše ve vědeckém článku v University of Minnesota Press expertka J. Diane Pearsonová. „Očkování umožnilo přesuny Indiánů do rezervací a expanzi na západ. Vláda ochránila jen ty kmeny, které byly přátelské, nebo ekonomicky důležité pro Spojené státy.“
Epidemie neštovic tehdy téměř vyhladila tři kmeny – Mandany, Arikary a Hidatsy. Jejich populace se tehdy během jediného roku smrskla z deseti tisíc na pouhých 160. Aby přežily, musely se kmeny dát dohromady a nyní jsou známé jako Tři spojené kmeny v Severní Dakotě. Tehdejší záznamy od důstojníka Joshuy Pilchera z Virginie popisují situaci: „Polovina Hadatsů zemřela, půlka Arikarů též. Nemoc již dosáhla k Černonožcům ve Skalistých horách. Všichni Indiáni od Columbia River po Pacifik budou sdílet stejný osud. Velké Planiny se změní v jeden velký hrob.“
Podle některých zdrojů se prý tehdy dokonce rozdávaly i přikrývky infikované neštovicemi, aby se nemoc šířila dál a bylo nutné očkovat i více na západě. Velký odpor k jakékoliv očkovací akci tak vznikl již téměř před 200 lety. Ale nejde jen o dávnou historii.
Například v 90. letech probíhala v Arizoně vědecká studie DNA v rámci kmene Havasupajů. Vědci členům odebírali krev, aby údajně zjistili, jaké mají předpoklady k cukrovce. Ukázalo se však, že vzorky byly použity na studii, jež měla vyvracet jejich způsob života. V mimosoudním vyrovnání tehdy kmen získal 700 tisíc dolarů jako odškodné.
V 70. letech pak vlády v Arizoně, Oklahomě a Novém Mexiku nechaly chemicky sterilizovat na 3400 indiánských žen mladších 21 let, protože měly psychické problémy. A podle pozdějšího vyšetřování ani v mnoha případech nešlo o „terapeutické“ úkony, ale jednoduše o libovůli lékařů.
Neetické studie
V mnoha dalších případech zavítali vědci do rezervací a prováděly testy na nemocných dětech, aniž by měli povolení rodičů. „Starší členové komunit si takovéto případy pamatují velmi dobře. Nebo přinejmenším znají vyprávění svých rodičů a prarodičů,“ vysvětlil Regis Pecos.
V současnosti nepomáhají ani některá vyjádření vlády. Když hlavní epidemiologický poradce Bílého domu Anthony Fauci prohlásil v televizi, že USA již mají vakcíny a mohou začít s plošným očkováním, uvedl: „Kavalerie je na cestě.“ A to mnohé Indiány podle deníku The Washington Post spíše rozrušilo, než uklidnilo. „Pro Indiány to znamená začátek masakru. Odkazuje se to přímo k hrozbě zabití ze strany vojáka na koni při válkách s Indiány,“ dodal pro deník Pecos.
