130 let
Usáma bin Ládin.

Usáma bin Ládin. | foto: Reprofoto

Řešením je svištění kulek, tvrdil bin Ládin

Svět
  •   10:45aktualizováno  11:38
WASHINGTON/PRAHA - USA na něj vydaly mezinárodní zatykač již 4. listopadu 1998, později byl zařazen mezi deset nejhledanějších osob na světě a za jeho dopadení vypsaly USA odměnu 50 milionů dolarů. Usáma bin Ládin - strůjce řady teroristických akcí včetně útoků na USA z 11. září 2001 a šéf mezinárodní teroristické sítě Al Kajda.

V pondělí  americký prezident Barack Obama oznámil, že "král teroru" bin Ládin byl zabit americkými silami v Pákistánu. Bylo mu 54 let.

Vytáhlý, vousatý bin Ládin byl viněn z celé řady nejhrůznějších teroristických útoků po celém světě za více než 12 let, stejně dlouho se jej pokoušely polapit západní bezpečnostní složky. Radikální islamista, který vyhlásil v 90. letech "svatou válku" USA a Západu, vedl nejprve boj proti sovětské okupaci Afghánistánu, aby se posléze obrátil proti Západu.

Pilný student ekonomie
Usáma se narodil nejspíš v březnu 1957 v Rijádu jako 17. z 55 dětí v bohaté rodině stavebního magnáta Muhammada bin Ládina, který pocházel z Jemenu. Na univerzitě v Džiddě studoval ekonomii a management a patřil k pilným studentům; později začal podnikat.

K tématu:

Na univerzitě se poprvé setkal s učením radikálních islamistů, což vyústilo v jeho odchod do Afghánistánu po sovětské invazi v roce 1979. Zde organizoval dobrovolníky, zakládal výcvikové tábory a v boji proti sovětské okupaci země spolupracoval i s americkou CIA.

"Musí se globalizovat i terorismus"
Již v roce 1988 založil síť Al Kajda (Základna), kterou dosud vedl a které začal poskytovat finanční prostředky na zbraně a nejmodernější komunikační techniku. Původně malá skupina se začala rychle rozrůstat v polovině 90. let údajně na popud jedné Usámovy myšlenky: když se globalizuje svět, musí se globalizovat i teroristické hnutí.

Usáma bin Ládin na snímku z roku 2001

Vůdcem sítě nebyl ale Usáma sám, řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím a dalšími veliteli, kteří operovali a zřejmě stále operují se svými skupinami po světě zcela nezávisle.

Vyhlásil "svatou válku"
Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se Usáma radikálně obrátil proti USA a vyhlásil "svatou válku" (džihád) Spojeným státům, Západu a "sionisticko-křižácké alianci". Od roku 1991 měl zakázán pobyt v Saúdské Arábii (byl zbaven saúdskoarabského občanství), do roku 1996 žil v Súdánu, pak se vrátil do Afghánistánu (pod ochranu tehdejšího vládnoucího hnutí Taliban).

Čtěte také:

Několikrát byla oznámena jeho smrt, pravděpodobně se skrýval v horách na pákistánsko-afghánské hranici. V prosinci 2009 například americký ministr obrany Robert Gates připustil, že USA neví, kde se Usáma skrývá. Loni bylo podle zdrojů z NATO oznámeno, že bin Ládin žil v severozápadním Pákistánu, Pákistán ale jeho přítomnost na svém území vyloučil.

"Zabíjení Američánů je náboženská povinnost muslimů"
Spolu se 150 radikálními duchovními vytvořil v únoru 1998 Světovou islámskou frontu džihádu proti Židům a křižákům a vyhlásil fatvu proti Američanům: "Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu."

Usáma bin Ládin v roce 98

Kromě útoků ze září 2001 byl Usáma spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii v listopadu 1995 a červnu 1996 (26 mrtvých), s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).

Několikrát ženatý boháč
Podle dostupných údajů se majetek Usámy odhadoval na nejméně 270 milionů dolarů, i když jej v roce 1994 jeho miliardářská rodina prý vydědila. Velkou část jmění získal Usáma údajně obchodem s drogami.

Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin, jenž proslul výroky jako "Řešením je džihád a svištění kulek" či "Našim cílem je každý americký muž. Vyzýváme muslimy, aby využili majetek k džihádu a pro hnutí odhodlaná zabíjet Židy a křižáky", měl údajně čtyři až pět manželek a na 20 dětí. Poprvé se oženil již v 17 letech se svou sestřenicí ze Sýrie, popáté se údajně oženil koncem července 2000 s jemenskou dívkou v Afghánistánu.

Základní údaje o Al Kajdě

Militantní islamistická organizace Al Kajda (Základna) byla založena Usámou bin Ládinem v roce 1988 nebo 1989 s cílem sjednotit Araby, kteří bojovali v Afghánistánu proti sovětské invazi. Pomáhala financovat, rekrutovat, dopravovat a cvičit islámské extremisty.

► V 90. letech se cílem Al Kajdy stalo vytvořit ideální islámský stát, vyhnat nemuslimy z muslimských zemí a prostřednictvím teroristických útoků vést "globální džihád".

► Ideologicky vychází z fundamentalistického pojetí sunnitského islámu a panislamistické ideologie, která hlásá jednotu všech muslimů pod záštitou jednotného islámského státu.

Organizační struktura sítě má zřejmě volný charakter. Jednotlivé buňky jsou řízeny z centra, ačkoliv v souvislosti s tažením proti terorismu pravděpodobně vzrostl význam regionálních lídrů a odnoží sítě, k nimž patří mimo jiné Organizace Al Kajda v muslimském Maghribu, Al Kajda v Iráku, Al Kajda na Arabském poloostrově a další.

► Vůdcem sítě dosud byl její zakladatel Usáma bin Ládin, dvojkou jeho zástupce Ajmán Zavahrí.

► Síť měla až do roku 1991 základnu v Afghánistánu a v pákistánském Pešaváru a poté na pět let přesídlila do Súdánu. Od roku 1996 působí v Afghánistánu a na kmenových územích v Pákistánu.

Financování sítě je do značné míry zahaleno tajemstvím. Pravděpodobně jsou k němu využívány zisky z legálního i nelegálního podnikání spřízněných organizací a dary shromažďované prostřednictvím některých islámských nadací.

► Al Kajdě jsou přisuzovány četné teroristické akce po celém světě. Nejvíc se ale zviditelnila sebevražednými útoky ve Spojených státech z 11. září 2001. Pachatelé tehdy unesli čtyři dopravní letadla, s nimiž narazili do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku a do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý letoun se zřítil nedaleko Pittsburghu. O život tehdy přišlo 2982 lidí.