V dokumentu Bělehrad uznává jurisdikci OSN v Kosovu. Uvádí ale, že policii, soudy a celní službu na 15 procentech území Kosova, kde Srbové představují většinu, mohou kontrolovat jedině Srbové, a nikoli kosovští Albánci. "Srbští policejní důstojníci se zodpovídají místním srbským úřadům a pracují pod velením policie OSN v Kosovu," uvádí se v dokumentu.
Doposud byli součástí policie OSN srbští i albánští důstojníci. Analytikové tvrdí, že Bělehrad se snaží převzít politickou a administrativní kontrolu na většinou severního území Kosova, kde Srbové představují většinu.
Srbský ministr pro Kosovo Slobodan Samardžič řekl, že návrh může být základem pro funkční rozdělení provincie mezi kosovské Albánce a Srby. Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent dvoumilionového kosovského obyvatelstva, podobné návrhy odmítají. "Připomíná to starý způsob myšlení. O Kosovu budeme mluvit jedině s kosovským lidem a s mezinárodním společenstvím," řekl kosovský vicepremiér Hajredin Kuçi.
Protichůdné výročí
Zástupce šéfa mise OSN v Kosovu Larry Rossin jen potvrdil, že dokument byl poslán k posouzení do sídla OSN v New Yorku. Srbové a Albánci si dnes připomněli deváté výročí zahájení bombardování Srbska naprosto protichůdným způsobem.
Srbský premiér Vojislav Koštunica, jehož vláda se v důsledku rozporů mezi jeho nacionalisty a prozápadními koaličními spojenci ohledně Kosova a integrace do EU nedávno rozpadla, tvrdě kritizoval Západ. Obvinil ho, že cílem tehdejší vojenské intervence, vydávané za humanitární akt ve prospěch kosovských Albánců, bylo vytvořit z Kosova stát NATO.
"Dnes je více než zřejmé, že hlavním cílem zničení Srbska při bombardování jednotkami NATO bylo vytvořit z Kosova první stát NATO na světě," řekl Koštunica v rozhovoru pro agenturu Tanjug.
Kosovský prezident Fatmir Sejdiu naopak poděkoval alianci za bombardování, které "zastavilo agresi srbské armády vůči kosovskému lidu". "Vyjadřujeme nejhlubší dík a vděčnost USA, EU ..za to, že pomohli Kosovu, když našemu lidu hrozilo vyhlazení," řekl Sejdiu.
Srbsko se před několika dny obrátilo kvůli Kosovu s žádostí o pomoc na Moskvu, která je v současnosti největším spojencem Srbska a kosovskou nezávislost neuznává. Nynější vývoj pokládá za špatný a podporující separatistické snahy v celém světě. Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že Rusko humanitárně podpoří srbskou menšinu v Kosovu. Přikázal premiérovi Viktoru Zubkovovi, aby ruská vláda v tomto směru připravila konkrétní kroky. Putin přitom zdůraznil, že pomoc srbské menšině by neměla mít politický podtext.
- 24. března 2008 16:26