Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen ve středu při svém znovuuvedení do úřadu uvedla, že se zaměří na vylepšení ostrovních obranných systému, především však na vojenský arzenál pro takzvanou asymetrickou válku.
Rétorika Číny směrem k Tchaj-wanu přitvrzuje, odmítá jakékoliv separatistické choutky |
V asymetrickém konfliktu bojuje jedna strana proti té druhé - silnější - netradičními vojenskými prostředky. Analytici uvádějí, že posílení tchajwanského raketového programu by znamenalo, že by se země dokázala ubránit, kdyby Čína zaútočila. A to až do doby, než by ostrovnímu státu přišly na pomoc jednotky Spojených států a dalších spojenců.
„Zbraně spadající do kategorie asymetrického arzenálu zahrnují rakety, torpéda bezpilotní vzdušné i vodní drony a kyberzbraně. Ale rakety jsou zdaleka nejúčinnější, pokud chcete zasáhnout a zastrašit nepřítele,“ uvedl pro South China Morning Post zkušený výzkumník z think tanku vládnoucí strany Kuomintang Čche Čchun.
Ten mimo jiné uvedl, že není překvapivé, že Tchaj-pej chce pokračovat ve zdokonalování svého raketového programu pro případ, že by přišel útok z pevniny. Čínská lidová osvobozenecká armáda je totiž podle Čchuna očividně mnohem silnější i vzhledem k tomu, že Tchaj-wan má omezený rozpočet na obranu. Pokud by tak došlo k ozbrojenému konfliktu, musí být ostrovní stát schopen se nějakým způsobem bránit.
Ve svém středečním projevu tchajwanská prezidentka Cchaj prohlásila, že odmítá čínské nároky na svrchovanost nad ostrovní zemí, kterou Peking považuje za svou vzbouřenou provincii, vyzvala ale k rozhovorům o tom, jak by obě strany vedle sebe mohly žít.
„Obě strany mají povinnost najít cestu, jak dlouhodobě vedle sebe žít a jak zabránit vystupňování nepřátelství a neshod,“ řekla Cchaj. „Chci zopakovat slova mír, rovnoprávnost, demokracie a dialog. Nepřijmeme pekingskými úřady používaný princip jedné země, dvou systémů, což by snížilo význam Tchaj-wanu a podkopalo status quo na obou stranách průlivu. Za tím si pevně stojíme,“ dodala.
Proběhly už i testy
Jenže Peking si taková vyjádření nenechal líbit. Následkem zhoršujících se vztahů obou zemí bylo odstranění tradiční zmínky o „mírovém sloučení“ z výroční zprávy o vládnutí. Čína přitom nadále o Tchaj-wanu hovoří jako o součásti svého území a rezolutně odmítá jakékoliv separatistické myšlenky.
Tchaj-wan nechce být součástí Číny. Ostrov podle prezidentky nepřijme princip jedné země, dvou systémů |
Poslední výroční report premiéra Li Kche-čchianga má mnohem důraznější tón, než jak bývalo zvykem. „Budeme dodržovat hlavní zásady a principy práce spojené s Tchaj-wanem a rezoultně potírat a odrazovat jakékoliv separatistické aktivity, jejichž snahou je nezávislý Tchaj-wan,“ uvedl premiér.
Peking zároveň varoval ostatní státy, aby do Tchaj-wanu nevozily zbraně. Kvůli tomu je pro ostrovní stát mnohem náročnější pořádně zbrojit. Tchajwanský Národní intitut vědy a technologie ale podle podle informací odborníků spolupracuje na raketovém programu s místní armádou od sedmdesátých let.
Prezidentka Cchaj se v lednu tohoto roku vydala podle SCMP na inspekci a nařídila ministru obrany i zmíněnému institutu, aby urychlily plány na masovou výrobu vylepšené verze rakety Tien Kung-3 typu země-vzduch a také nadzvukových raket typu Hsiung Feng-3, které by tak mohly doplnit tchajwanský vojenský arzenál.
Podle dostupnách informací v dubnu proběhlo několik testů nejen raket Tien Kung-3, ale také raket středního doletu typu Yun Feng. K testům mělo dojít mezi 5. a 23. dubnem na vojenské základně Ťiou-pcheng v nejjižnější části země.
