„Vidím se jako válečný prezident,“ pronesl minulý týden prezident Donald Trump poté, co řekl, že aktivuje zákon o obranné produkci, který vznikl v 50. letech jako odpověď na potřeby státu během korejské války.
V karanténě je skoro třetina Američanů. Omezení kvůli koronaviru budou trvat až 12 týdnů |
Díky této legislativě by americká vláda mohla nařídit firmám, aby vyráběly to, co společnost zrovna potřebuje – v tomto případě „zdravotnické a lékařské zdroje včetně vybavení pro osobní ochranu a ventilátory“. Navzdory prezidentovu tvrzení se ale nic nestalo. O několik dní později totiž Trump prohlásil, že zákon aktivuje jen v „případě nejhoršího scénáře“, a podle nedělního prohlášení Federální agentury pro řízení krize (FEMA) zákon stále nevstoupil v platnost.
V zemi mezitím dochází i roušky a respirátory. Vládní agentura Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí tak již doporučila lékařům a sestrám, aby v případě nedostatku používali šátky. Pomoci se snaží kdekdo a své zásoby roušek, rukavic i oblečení už nemocnicím poskytly i štáby z několika seriálů z nemocničního prostředí, jako je Gray’s anatomy, The Good doctor a další.
USA - další ohnisko koronaviru
Situace podle odborníků začíná být vážná. V USA se nakazilo již přes 46 400 lidí a téměř 600 jich nákaze podlehlo. Karanténní opatření vyhlašovaná v jednotlivých státech zasáhla téměř 100 milionů lidí, tedy téměř třetinu všech obyvatel Spojených států. Na mnoha místech prakticky ustala obchodní aktivita.
Podle lékařů a vědců by se USA měly připravit na několik týdnů i měsíců plných restrikcí a karantény. Naznačovalo by to i varování Světové zdravotnické organizace, která uvedla, že Spojené státy se mohou stát dalším epicentrem globální koronavirové krize.
Prezident Trump se přitom omezením běžného života Američanů brání zuby nehty a podle deníku The Washington Post možná i v rámci několika dní nařídí otevření obchodů – navzdory doporučení vědců.
„Nesmíme dopustit, aby lék byl horší než samotný problém,“ uvedl během pondělního tiskového briefingu šéf Bílého domu s tím, že jeho poradci jej varovali před selháním celé americké ekonomiky, pokud současná opatření budou trvat po několik měsíců.
„Naše země nebyla vybudována k tomu, aby byla zavřená. Běžný život se brzy vrátí,“ dodal prezident.
Nákaza mezitím postihla i prvního amerického senátora – libertariána Randa Paula. Kvůli tomu se rozhodli pro dobrovolnou karanténu i čtyři další senátoři včetně bývalého kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho či guvernéra Floridy Ricka Scotta. Na půdě amerického Senátu přitom probíhá bitva o jeden největších záchranných balíčků v dějinách USA.
Spory o podpůrný balíček
Americká ekonomika totiž podle předsedy Federální banky v Saint Louis Jamese Bullarda může selhat. HDP by se podle jeho tvrzení pro agenturu Bloomberg mohl propadnout o 50 procent a nezaměstnanost vyšplhat na 30 procent. Taková čísla nezaznamenaly USA ani během ekonomické krize ve 30. letech.
Aby k tomuto nedošlo, připravil americký ministr financí Steve Mnuchin masivní stimulační balíček, který by měl do ekonomiky napumpovat až 2 biliony dolarů (51,8 bilionu korun). Finanční podpora se však zasekla v Senátu.
Opozičním demokratům jednak vadí, že v zákoně chybí záruky, že velké společnosti nepoužijí finanční injekci na bonusy vedení, jako se tomu v minulosti opakovaně stalo. Jednak se demokratickým senátorům nelíbí, že Mnuchin do zákona připojil klauzuli, podle které by ministerstvo mohlo oznámit příjemce finanční pomoci až šest měsíců po její distribuci.
Jinak řečeno, opozici se nelíbí, že by vláda mohla biliony dát komukoliv a neříct veřejnosti nic o tom, kam peníze od daňových poplatníků putovaly. Zároveň by podle demokratů záleželo jen na benevolenci samotného prezidenta, jaké podniky krizi přežijí.
Republikánům na přijetí zákona chybí v tuto chvíli 11 hlasů. Demokraté však nemohou zákon blokovat dlouho. Americká ekonomika bude totiž potřebovat stimulační balíček už velmi brzy.
