„Zdůrazňuji neochvějný zájem Ameriky na bezpečnosti Izraele,“ řekl mimo jiné Blinken v úterý při setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě a potvrdil, že USA jednají se židovským státem o dalším posílení izraelského protiraketového systému Iron Dome (Železná kupole). Právě ten zachytil během konfliktu většinu Hamásem vypalovaných raket a zabránil větším ztrátám na životech i majetku v Izraeli.
  |
Zatímco Blinkenova slova pronesená v Jeruzalémě nepochybně zněla izraelským politikům pozitivně, menší nadšení museli projevovat nad výsledky jednání v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Tam se Blinken týž den sešel s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a výsledkem bylo krom jiného ujištění, že USA obnoví svůj konzulát ve Východním Jeruzalémě.
Válka skončila, bezvládí v Izraeli však trvá dál a konec je v nedohlednu |
Ten nechal zrušit předchozí americký prezident Trump a naopak do Jeruzaléma z Tel Avivu přesunul americké velvyslanectví v Izraeli. „Přijel jsem potvrdit, že Spojené státy obnoví vztahy s palestinskými úřady a lidem. (…) Palestinci i obyvatelé Izraele zaslouží stejnou míru svobody, bezpečnosti a důstojnosti,“ řekl Blinken při jednání s Abbásem.
Pomoc do Gazy s podmínkami
Důležitým bodem Blinkenovy blízkovýchodní mise je zajištění a management finanční a materiální pomoci do Pásma Gazy, které bylo izraelskými nálety těžce poškozeno. Vedle ztrát na životech – podle gazského ministerstva zdravotnictví přišlo během konfliktu o život 253 lidí, z toho 66 nezletilých – bylo zcela zničeno 258 budov včetně mnoha výškových staveb, v důsledku škod nefungují desítky škol a zdravotnických zařízení a zasažena byla infrastruktura jako vodovodní či elektrická síť.
Ukazuje se, že větším problémem než peníze bude zařídit, aby se pomoc Gaze nedostala do „nepovolaných rukou“. Gazské ministerstvo veřejných prací odhaduje objem peněz potřebných na rekonstrukci na relativně nízkou částku 150 milionů dolarů (asi 3,1 miliardy korun). Značnou část z této sumy by měla pokrýt okamžitá pomoc ze strany USA a americké navýšení letošního finančního příspěvku Palestincům a očekává se, že se záhy přidají bohatší arabské státy.
V Gaze však vládne radikální hnutí Hamás, jež USA, EU i některé další země považují za teroristickou organizaci. „Pracujeme s našimi partnery na tom, aby Hamás z naší pomoci neměl žádný prospěch,“ řekl Blinken. Detaily, jak to zajistit, ale ministr neupřesnil – nejspíš proto, že v praxi je něco takového těžko proveditelné.
Izrael mění přístup vůči Pásmu Gazy. Od nynějška bude provádět preventivní útoky na Hamás |
A to přesto, že od americké pomoci Gaze se ve středu verbálně distancoval i tamější šéf Hamásu Jahjá Sinvár. „Ulehčíme jim (Američanům – pozn. red.) to a zajistíme, aby Hamás nedostal nic z těchto peněz. (…) Máme uspokojivé zdroje financí, z Íránu a dalších zemí, které jsou nakloněny palestinskému lidu a jeho právům,“ řekl Sinvár výsměšně na středeční tiskové konferenci.
Vztahy mezi umírněným palestinským hnutím Fatáh, které vládne na Západním břehu a jemuž předsedá prezident Abbás, a Hamásem jsou dlouhá léta na bodu mrazu. To celou situaci komplikuje, protože finanční pomoc pro Gazu ovládanou Hamásem se administruje skrze palestinské ministerstvo financí v Ramalláhu spravované Fatáhem. „Hamás určitě odmítne jakýkoli dohled úřadů ze Západního břehu nad organizací či distribucí pomoci do Gazy,“ řekl katarské televizi al-Džazíra gazský ekonom Abú Džajjáb.
Další zastávka: Káhira
Co do dopravy materiálu a zboží do Gazy má faktické právo veta Izrael, který již mnoho let udržuje pozemní i námořní blokádu Gazy. Úřady židovského státu z hranice rutinně vracejí veškerý materiál, který by mohl mít podle jejich názoru „dvojí použití“ – tedy také pro vojenské účely.
Jako převodní páka při rekonstrukci Gazy by mohl pomoci Egypt, který se minulý týden lvím podílem zasloužil o uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem; země sousedí s Gazou krátkým úsekem pozemní hranice.
