Dokázat praní peněz-v českých podmínkách takřka nemožné
Již v diskuzi k článku "Pružnost pol. důstojníka Martince" jsem psal o tom, že není povinností podezřelého zpovídat se české policii, kde přišel ke svému majetku (penězům).To, že ve Švýcarsku zablokovali v bance prostředky s podezřením na praní špinavých peněz je sice hezké, ale zjevně nikoliv na základě exaktních důkazů, ale pouze na základě indicií, které mohou praní nasvědčovat. Švýcarská strana evidentně nechtěla po české straně nic víc, než informace, které by nasvědčovaly podezření, že předmětné účty jsou kreditovány prostředky z trestné činnosti.Nemá smysl si tady nalhávat, že švýcarské straně šlo pouze a jen o to, aby dala průchod právu a spravedlnosti a odstíhala někoho za praní peněz, zatímco česká strana na tom zájem neměla. Švýcarské straně šlo o to (a možná jen o to), aby měla podklady zdůvodňující zablokování účtu a jeho pokračující blokaci. A že zahájila nějaké řízení ve věci neznámého pachatele-no a co? Podezření se nepotvrdilo, tak řízení bylo zastaveno. Ono totiž "jen tak" zablokovat finanční prostředky, protože si někdo "jen myslí", že jsou z trestné činnosti, znamená koledovat si o žalobu na náhradu škody právě z důvodu neoprávněné blokace účtu. A protože je ve Švýcarsku bank více než dost, tak s "nálepkou" žaloby pro neoprávněnou blokaci, může banka taky skončit-klienti přejdou k jiné. Postoj pana Janouška vůči švýcarské straně - mrtvý brouk vypovídá o tom, že asi věděl proč se nehodlá s nikým bavit (co ho k tomu vedlo, můžeme jen spekulovat). Co mohla česká policie, kromě již popsaných kroků, udělat? Předvolat si pana Janouška k podání vysvětlení ohledně účtů a transakcí na nich ve Švýcarsku - tj. to, nač nereagoval, když to požadovala švýcarská strana. Pan Janoušek by se zcela jistě zeptal před vysvětlením, co provedl. Kdyby mu bylo vysvětleno, že pere peníze přes švýcarská konta, tak bych se velice divil, kdyby nevyužil práva nevypovídat z důvodu možného přivodění si trestního stíhání (to ale není žádný důkaz o tom, že se k praní svým postojem přiznává). Takže by byla policie opět na začátku.Další možností je, že by se policie rozhodla prolomit bankovní tajemství a zkoumat transakce na účtech pana Janouška v ČR nebo na účtech, ke kterým má dispoziční právo. K tomu by musely být zahájeny úkony trestního řízení a součinnost žalobce (což v prvním případě bezpodmínečně nutné není).Co by asi policie do záznamu o zahájení úkonů trestního řízení napsala jako trestnou činnost (zdrojovou), ze které pochází údajně "prané" peníze - krádež? loupež? zpronevěra? daňový delikt? obchodování s drogami? prostituce? No mohla by si policie vybrat jakýkoliv druh trestné činnosti, ze které lze předpokládat majetkový prospěch - jestli je tento postup v pořádku, nechám na posouzení těm, co tyto řádky budou číst (za sebe říkám, že to v pořádku není).Co by policie ve výpisech z účtů našla? Nic a nebo podezřelé finanční toky, ke kterým by potřebovala vysvětlení od majitele účtu nebo disponentů s prostředky na účtu. Kdo bude vypovídat k něčemu, co je podezřelé, a jeho samotného se to týká-nikdo nebo leda tak nesvéprávný blázen.Tvrdím, že řízení by v ČR dopadlo stejně bez ohledu na osoby aktérů - podezření by se nepotvrdilo, policie by se měsíce zabývala marným prověřováním na úkor něčeho důležitějšího. Kde je problém? Problém je v tom, že řízení o pochybně nabytém majetku a dispozice s ním za účelem zastření jeho původu, nepatří do trestního řízení, kde je "důkazní břemeno" na straně policie.A jak je vidět, tak třeba zrovna taková kauza, se může hodit do budoucna k "odstřelení" nepohodlné osoby. V tomto případě Martince - bylo toho málo z úst vrchní žalobkyně, tak přilejeme další olej do ohně. Proč sepsal úřední záznam náměstek Martinec? Nic neobvyklého. Hledal bych za tím typicky českou úřednickou připodělanost z toho, že přišla žádost z ciziny nebo se dostavil cizí prokurátor. Tak nějaký policejní potentát dal Martincovi befelem, že to bude on, kdo je garantem vyřízení žádosti, ačkoliv ji ve skutečnosti zpracovávali řadoví policisté.Kontakty bývalých špiček VSZ s různými šíbry - co dělali v předmětné době investigativní novináři? Tehdy ještě neexistovali, nebo se tu investigativní žurnalistiku teprve učili? Zajímavé je, že pokud jde o informace z různých aktuálně vedených trestních řízení (přepisy odposlechů, výpovědi svědků a obviněných...), tak jsou v médiích skoro pořád. Ale zmapovat schůzky a komunikaci justičních špiček s pochybnými personami, to jsou schopni až po letech - to je už celkem zbytečné.