Včerejší rozhodnutí vlády o navýšení peněz pro lékařské fakulty a o plánovaném meziročním zvýšení počtu studentů medicíny o 15 procent nám to může připomenout, ale ve velmi změněné situaci. Vláda za prvé narovnává velikou nespravedlnost, když si učitel vychovávající příští lékaře nevydělá ani tolik co průměrný lékař v nemocnici, a za druhé program má za úkol vyrovnat propad v počtu lékařů, kteří odcházejí do důchodu. Již v roce 2020 bude počet těch, kteří s praxí končí, vyšší než počet nastupujících absolventů fakult a v dalších letech to lepší nebude, spíš naopak. Zatím je program plánován na 11 let, což nestačí ani na dva šestileté turnusy. Lákání absolventů do praxe „obvoďáka“ či pediatra napomáhají ještě nejrůznější dotace a bonusy, přitom se lékařů v některých místech trvale nedostává.
V Česku pracuje 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek, varuje lékařská komora |
Příčiny jsou mnohé: musíme „nahrazovat“ silné populační ročníky, zvyšuje se průměrná délka života i naše nároky na kvalitu a dostupnost péče, takže lékaři se mají co otáčet. Navíc mezi tuzemskými studenty medicíny je nezanedbatelný počet Slováků. Dokud po skončení školy zůstávali v Česku, tak nám to pomáhalo, nyní však stále častěji odcházejí, to už „nás“ stojí peníze.
Těch cca 500 mediků navíc tuzemské fakulty absorbují bez problémů, jen je otázka, kolik z nich pak nastoupí na ta místa, která systém poptává nejpalčivěji. Když se kdysi vyučovalo lékařství v Lucerně, nikdo nepochyboval, že absolventi nastoupí tam, kam jim zavelí potřeby státu, později i umístěnka. Dnes je jiná doba, máme otevřené hranice a nikdo nemůže čerstvě dostudované lékařky a lékaře přivazovat k rodné hroudě a navíc, nadšení pro věc z nikoho pomocí peněžních bonusů nevykřešete. Problém minimálně s lokálním nedostatkem některých lékařských specializací nás čeká trvale.
