18. června 2017 4:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kubiš páchající sebevraždu, samopaly a zastřelení Němci. Největší omyly filmů o atentátu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 14Diskuse
Anthropoid (2016) Hollywoodská hvězda Jamie Dornan jako Jan Kubiš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Anthropoid (2016) Hollywoodská hvězda Jamie Dornan jako Jan Kubiš | foto: Film Servis Karlovy VaryReprofoto
PRAHA Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se stal oblíbeným námětem knih a filmů, hlavně v poslední době. O odlišnostech filmových adaptací a historické skutečnosti mluví Zdeněk Špitálník, historik z Vojenského historického ústavu, a Pavel Kmoch, historik a spisovatel. Oba působili jako odborní poradci při natáčení snímku Anthropoid (2016).

Film Anthropoid režiséra Seana Ellise se zaměřuje hlavně na ústřední dvojici Gabčíka (Cillian Murphy) a Kubiše (Jamie Dornan). Radit režiséru Seanu Ellisovi ale nemohlo být jednoduché. „Ellis chtěl nechat ve filmu pověsit tři lidi přímo v ulicích Prahy. Museli jsme mu vysvětlit, že takhle to rozhodně být nemohlo. V Praze teror byl, jen ne takhle otevřený, ale skrytý. Nakonec to chtěl zredukovat jen na jednu šibenici, než si to nechal celé vymluvit,“ říká historik Pavel Kmoch a ilustruje tím odborné historické poradenství pro film.

Dílčích věcí, které musely ustoupit záměrům filmařů, je ale celá řada - v prvních minutách snímku Anthropoid dopadnou Kubiš s Gabčíkem do lesa a útočiště naleznou v malé hájovně u hajného a jeho syna. Když je ale hajný chce telefonem napráskat Němcům, parašutisté ho zastřelí, vezmou mu dodávku a odjedou do Prahy. „V té hájovně by telefon pravděpodobně nebyl. To, že někoho zastřelili, je hloupost, protože by okamžitě riskovali odhalení. Navíc si vzali dodávku psanou na cizího člověka a jeli přímo do Prahy, kde riskovali kontroly papírů. Nakonec zastaví přímo před domem svého kontaktu v Praze, což by také přispělo k odhalení,“ sděluje Kmoch. Zdeněk Špitálník s tím souhlasí: „Úvodní scéna filmu Anthropoid patří asi k nejkontroverznějším částem jinak vydařeného snímku. S režisérem Seanem Ellisem jsme tento úvod hodně řešili a snažili se mu jej vymluvit. Jeho záměrem nicméně bylo ukázat, že parašutisté se vrátili do úplně jiné země, než kterou opustili, že si nemůžou být ničím jistí.“ V historii byl prvním člověkem, který parašutisty našel, Antonín Sedláček, jenž posléze ukrýval jejich padáky. Objevily se dohady o tom, zda film nešlape po jeho památce, když je v něm hajný vyobrazen jako kolaborant. „Naštěstí tam nepadne žádné jméno a tak si myslím, že to památku statečného prvního pomocníka parašutistů nekazí,“ dodává Špitálník.

Jan Kubiš

Jan Kubiš

Jozef Gabčík

Jozef Gabčík

Velkým tématem, kterým se všechny filmy zaobíraly, je sebevražda Jana Kubiše, který se zastřelí vlastní pistolí. Tento moment, přidaný do filmů nepochybně kvůli dramatičnosti ze smrti hlavního hrdiny, se ale nikdy nestal. Kubiš zemřel na následky svých zranění až v nemocnici „Jan Kubiš byl těžce raněn střepinami granátů a v bezvědomí byl převezen do SS lazaretu v Podolí. Vědomí již nenabyl,“ osvětluje Zdeněk Špitálník. K bojům v kostele Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici ale filmy obecně přistupují s velkou svobodou.

Moderní zpracování, kdy parašutisté se samopaly postřílí celou divizi německých vojáků, ale nemůže být vzdálenější pravdě. „Je nesmysl, že by měli samopaly. Měli akorát jedenáct pistolí, nějaké výbušniny a ti v kryptě zápalné láhve, které ale žádný z filmů nezobrazuje,“ říká Špitálník. V bojích také žádný z Němců nepadl - jeden byl postřelen do palce, jednoho trefila palba do helmy a při dobývání se do krypty byl další postřelen do nohy a jeden zraněn do oka. Taky podle všeho parašutisté v kostele nestavěli barikády, jak to zobrazuje třeba snímek Anthropoid. „Když se podíváte na fotky po zásahu, tak židle a všechno ostatní zůstalo většinou na svých místech,“ dodává Kmoch, který shrnuje i to, že by se na film, kde se vystřelí jednou za deset minut, nikdo nekoukal.

Záběr z filmu Atentát Jiřího Sequense (1964). Ladislav Mrkvička jako rotmistr Vyskočil. To bylo fiktivní filmové jméno pro Jozefa Gabčíka.

Záběr z filmu Atentát Jiřího Sequense (1964). Ladislav Mrkvička jako rotmistr Vyskočil. To bylo fiktivní filmové jméno pro Jozefa Gabčíka.

Pro snímek Atentát měl režisér Jiří Sequens (1964) možnost mluvit ještě s pamětníky Heydricha a celé akce. Přineslo mu to ale výhodu, co se týče autentičnosti? „Možnost konzultovat události s pamětníky, či přímými aktéry je určitě na jednu stranu výhodou, na Sequensově filmu tak spolupracovali i někteří přeživší parašutisté. Naproti tomu je dnes historické poznání o celé akci mnohem dál a archivní bádání není jen pro „vyvolené“. V řadě aspektů máme až nyní plastičtější obraz o reáliích, spolupracovnících, jejich motivaci a odvaze,“ shrnuje Zdeněk Špitálník

„Jako poradce měl Jiří Sequens i Ladislava Vaňka, zakladatele odbojové skupiny Jindra, ale posléze tajného kolaboranta. Ten byl notorickým lhářem,“ sděluje Pavel Kmoch. Ladislav Vaněk měl údajně být i tím, kdo si vymyslel legendu o tom, že mladému Áťovi Moravcovi při výslechu ukázali vyšetřovatelé uťatou hlavu jeho matky (v akvárku nebo kýblu) a tím ho zlomili. Tato legenda je u filmařů velmi oblíbená. Historické prameny ale mluví pouze o tom, že Áťu dovedli k její mrtvole.

Speciál: 75 let od boje parašutistů v kryptě


V koprodukčním snímku Operace Daybreak (1975) pro příběhové usnadnění s Gabčíkem a Kubišem seskakuje rovnou i Karel Čurda. Než se film dostane k osudové libeňské zatáčce (ve filmu zatáčka z Nového Smíchova směrem na Radlickou), pokusí se v něm Heydricha zastřelit odstřelovací puškou přímo na nádraží. To je však chybné. „Parašutisté opravdu měli několik scénářů a různé prostředky, jak atentát spáchat, ale odstřelovací puška mezi výbavou vážně nebyla,“ říká k tomu Pavel Kmoch. „Tato zavádějící scéna se dostala i na některé plakáty k tomuto filmu,“ dodává Zdeněk Špitálník. Snímek pochybil i v Heydrichově hodnosti - v době jeho smrti ho vyobrazil jako SS-Gruppenführera (podle uniformy), zatímco v době atentátu byl již SS-Obergrupenführer (povýšen byl v září 1941, když vstupoval do funkce zastupujícího říšského protektora).

Záběr z filmu Operace Daybreak (1975). Parašutisté dostávají pokyny k akci.

Záběr z filmu Operace Daybreak (1975). Parašutisté dostávají pokyny k akci.

Snímek Smrtihlav (2017) si také ve výkladu historie bere značné svobody. V rámci vykreslení Reinharda Heydricha jako nelítostného muže ho filmaři nechají vlastnoručně zastřelit i významného odbojáře Josefa Mašína. „Nemyslím si, že by Heydrich v životě někdy někoho zastřelil. Nenosil ani osobní zbraň,“ vysvětluje Pavel Kmoch.

„Musíme si uvědomit, na co jsou ty filmy zaměřené, co je jejich účel. Podle toho se odvíjí filmařská manipulace s historií. Atentát se zaměřuje na celou operaci, Anthropoid na ústřední dvojici Kubiše a Gabčíka a Smrtihlav pak na postavu Reinharda Heydricha,“ shrnuje Kmoch.

  • 14Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz