21. prosince 2011 21:56 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Havel se s Klausem stýkal
nerad, říká Jan Ruml

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 52Diskuse
Jan Ruml, Václav Havel a Alexandr Vondra na setkání chartistů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Ruml, Václav Havel a Alexandr Vondra na setkání chartistů | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny
S Václavem Havlem zakládal Občanské fórum a radil mu, aby šel na Hrad. Řekl mu ale, že když bude potřebovat pomoct, přijde. A přišel, vzpomíná na Havla Jan Ruml.

LN Vzešel nápad vydávat samizdatové Lidové noviny přímo z hlavy Václava Havla, nebo je jen zaštítil svou autoritou?
Jak si na to pamatuji, tak nápad vydávat Lidové noviny samizdatově byl Ladislava Lise. Přišel s ním za mým otcem a oba pak navštívili Václava Havla.

Jeho reakce byly zpočátku velmi rozpačité a poměrně dost skeptické. Obával se, že tento titul s takovou tradicí a slávou Peroutky, Basse a Čapka je velké sousto. Ani dvě nultá čísla, která vyšla na podzim roku ’87, nerozptýlila Havlovy pochybnosti. Ve svém článku Noviny jako škola, který napsal do prvního čísla v roce 1988, psal, že aby tyto samizdatové noviny dosáhly takové úrovně, které se od Lidových novin čekají, musí se naše nezávislá žurnalistika vymanit ze zajetých stereotypů, kterými samizdat obecně trpěl.

ČTĚTE TAKÉ:

 

LN Co tedy od samizdatových Lidových novin požadoval?
Chtěl, aby se do toho vložil veškerý um novinářů, kteří měli publikovat. Ale také pojímat tu žurnalistiku daleko hlouběji a analytičtěji, seriózněji a skutečně komentovat. Ta jeho skepse nevymizela hned. Pak se stal členem redakční rady a sledoval kvalitu novin a byl čím dál spokojenější. Překážky, kterých se tolik obával, se nakonec podařilo překonat.

Sehnala se skupina výborných novinářů a podařilo se i prolomit krustu toho, aby to nebyly noviny jen pro disent. Lidé si je pak rozmnožovali sami a dostaly se mezi veřejnost. Někdy na jaře ’89 se na náměstí dostal transparent „Lidové noviny do každé rodiny“. Tohle si Havel přál, aby to nebyl izolovaný ostrůvek, ale aby se to dostalo k nejširšímu okruhu čtenářů.

LN Jak často psal Havel do Lidových novin?
Velmi často. Myslím si, že je měl rád. Jeho poslední článek v posledních samizdatových novinách s názvem Good bye samizdat psal, jak si pamatuji, „sbohem samizdatové Lidovky, sbohem konspirace, sbohem výslechy, vítej tiskárno, vítejte noví čtenáři, svobodo vítej“.

Řekl, že teď nastává prostor, aby tradice, která vznikla během dvou let, byla příležitostí pro nové Peroutky a Čapky. Od nových Lidových novin, které začaly oficiálně vycházet v prosinci ’89, očekával, že budou splňovat tyto nároky. Myslím si, že z toho měl velkou radost.

LN Koho si v kruhu samizdatových Lidových novin vážil?
Na redakční rady chodily významné osobnosti, které také hlídaly kvalitu textů, například Milan Uhde, Jirka Dienstbier, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma a celá řada dalších. Ta pestrost Václava vábila. Nebyly to noviny s jedním názorem, ale byly velmi pluralitní. Proto do nich rád psal a objevil v sobě na nějakou dobu novináře.

LN Ovlivnil podle vás výrazně tvář Lidových novin?
Určitě. On byl ze začátku tak kritický... Psal mému otci o těch prvních dvou nultých číslech, která se podle něho příliš nepovedla, celou řadu poznámek k článkům a grafickému ztvárnění. A ta jeho skepse byla zdrojem příští kvality.

LN Četl Lidové noviny i v poslední době, vnímal dál jejich vývoj?
Havel ho sledoval bedlivě, bavili jsme se kolikrát o úrovni médií. Vracel se k nim i z nostalgie po tom, že stál u vzniku samizdatových Lidových novin. Scházel se i s řadou redaktorů.

LN Jak se vám s Václavem Havlem spolupracovalo při zakládání Občanského fóra? Radili jste se, nebo prosazoval svoji vizi?
Nás všechny Havel trochu překvapil. Znali jsme ho jako velmi pozorného posluchače, který vždycky na závěr zanalyzoval diskusi, navrhl řešení a většinou ho všichni přijali. Nikdy ale nebyl dominantní, spíš plachý, nejspíš si také celou řadu věcí nechával pro sebe.

Od počátku revoluce jsem z něho ale najednou cítil obrovskou rozhodnost. Věděl, že se rozhoduje s plnou svou vlastní zodpovědností. Věděl, že v určité chvíli musí někdo rozhodnout a on toho byl schopný. My jsme se to teprve učili, říkat svůj názor nahlas.

LN Nestěžoval si někdy, že té odpovědnosti je na něho až moc?
Ano, byl už pak velmi unavený a chtěl, aby ho někdo vystřídal. To ale nebylo dost dobře možné. Věděl, že to musí dotáhnout do konce. Když se pak rozhodoval, jestli půjde na Hrad, tak jsme ho v tom jednoznačně podporovali. Zvažoval, že už nebude moct psát, svobodně se vyjadřovat. Ale přijal to a pak už byl rád prezidentem. Vznikl mezi námi závazek, že když bude kdykoliv potřebovat pomoct, tak jsme k dispozici. Tak jsem se já pak dostal na ministerstvo vnitra.

LN Nastala někdy chvíle, kdy jste se spolu o něco přeli?
Měli jsme jedno takové období, kdy jsme si moc neporozuměli. To bylo v době, kdy vznikla Unie svobody a byla zvolena do parlamentu. To bylo po takzvaných sarajevských událostech a pádu vlády Václava Klause. Jemu tehdy připadalo příhodné, aby vznikla koalice ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL. Já jsem měl jiný názor, do vlády jsme s Unií svobody nešli a zvítězila opoziční smlouva. O té si myslel, že byla degradací tehdejší politické situace.

LN Bavili jste se spolu někdy o jeho vztahu k Miloši Zemanovi nebo Václavu Klausovi? Jejich vzájemné polemiky byly známé, bral to s humorem, nebo mu kritika vadila?
Vím, že s Klausem se stýkal nerad. Dokonce mě několikrát prosil, abych u těch schůzek byl. Chvíli byly zavedené schůzky, kdy Klaus po vládě odjížděl k Havlovi. Bylo mu to ale nepříjemné. Zemana vnímal trochu jako folklor. Ten byl vtipný, rád se napil a Havla to bavilo víc.

ČTĚTE TAKÉ:

LN Jaký byl vůbec vztah Havla k humoru, byl to vtipný člověk, nebo spíš vynikal intelektuálským humorem? 
V tomto ohledu je velmi přeceňovaný. Že by Havel byl strašně zábavný člověk, to ne. Byl spíš zadumaný. Sešli jsme se ale letos v únoru, kdy se konala vzpomínka na Olgu v jedné hospodě, kam přišli i přátelé z undergroundu i Karel Schwarzenberg. Bavili jsme se o tom, jak moc ovlivňuje lidi. A on řekl: „To je zajímavé, když jsem někoho jmenoval do nějaké funkce, tak jsem si ho pak víc vážil.“

LN Naposledy jste Václava Havla viděl před měsícem. Byl to Havel, kterého znáte tolik let? 
Byl to jednoznačně on. Setkali jsme se v Lucerně. On tam seděl schoulený s hůlkou, bylo vidět, že jeho tělesná schránka už chátrá. Seděla vedle něj Květa Fialová. Paradoxně ale měl chuť kouřit a měl v sobě pořád úsměv.

Česko truchlí. Podívejte se na fotogalerii:

 

LN Viděli jsme ho v té poslední době opravdu zdrceného. 
Bylo na něm znát zklamání, že nejde v souběhu jeho tělesná schránka s tou duševní. Byla na něm proto pozorovatelná určitá nevraživost na sebe sama.

LN Přál by si podle vás takovou tryznu, která bude celý tento týden v České republice?
Určitě nepřál, ale zaslouží si ji.

  • 52Diskuse
Michaela Kabátová

Autor

Michaela Kabátovámichaela.kabatova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz