27. října 2015 6:01 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Legendárního siláka Gustava Frištenského věznili nacisti a trápili komunisti

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Gustav Frištenský | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Gustav Frištenský | foto: Archiv LN
Byl pravým českým vlastencem. Když republika úpěla ve druhé světové válce pod německým nátlakem, zapojil se do odboje i slavný zápasník Gustav Frištenský. V roce 1944 ho však zatklo gestapo a on přežil jen díky svým schopnostem, silné vůli a nakonec i úplatku. Lépe se mu však nevedlo ani za komunismu, kdy přišel prakticky o veškerý majetek.

Kdyby dodělal kovářskou školu, možná by svět přišel o jednoho z nejlepších zápasníků řeckořímského stylu. Když si však mladý učeň Gustav Frištenský v Kolíně ošklivě popálil ruku, rozhodla rodina, že s kovářstvím je konec. Z urostlého muže se stal řezník, který do první praxe nastoupil v Kouřimi.

Frištenský chtěl poznávat svět, a tak se vydal v roce 1898 jako devatenáctiletý na zkušenou do Brna. Už tehdy všichni obdivovali jeho atletickou postavu, kterou si zdokonaloval posilováním s činkami a hodem diskem. V brněnském atletickém klubu Hellas mu poté poradili, ať vyzkouší zápas.

Pak už to šlo rychle. Frištenský se stal mistrem Moravy, Zemí koruny české i střední Evropy. V roce 1903 se mu naskytla příležitost bojovat v Rotterdamu o titul mistra Evropy. Jenže brněnský klub nenašel dostatek financí, aby svému nejlepšímu závodníkovi zaplatil cestu. „Gustav chtěl ale Čechy reprezentovat tak moc, že si nakonec na cestu našetřil sám. Trvalo mu to půl roku,“ vzpomínala na strýce Pavla Novotná.

V Rotterdamu se málem ztratil, ale na místo turnaje ho navedly plakáty. Ty čtyřiadvacetiletého Čecha nejprve rozzuřily – byl na nich totiž uveden jako zástupce Rakouska-Uherska, navíc na posledním místě drobným písmem.

Gustav Frištenský

Gustav Frištenský

Frištenský však všechny soupeře porazil a stal se mistrem Evropy. „Vyhlášen byl už jako Čech, navíc trval na tom, aby bylo jeho jméno uváděno správně i s diakritikou,“ řekl před čtyřmi lety LN prasynovec Frank Frištenský tehdy žijící v Coloradu.

Tenhle triumf ho však stál místo. Německý řezník, u kterého v Brně pracoval, ho po návratu z Rotterdamu vyhodil. „Řekl mu, že nebude platit nějakého českého rváče,“ líčila Novotná.

Z amatérského zápasníka se tak stal profesionál, který procestoval v následujících desetiletích všechny kontinenty kromě Afriky. Během své kariéry zaznamenal přes deset tisíc vítězství, porážky byste napočítali na prstech jedné ruky. „Navíc byl průkopníkem toho, čemu dnes říkáme wellness – Gustav nekouřil, nepil, provozoval mnoho sportů a také se dobře stravoval. I díky tomu byl tak dobrý,“ popsal Frank Frištenský. A když se třeba v roce 1913 vydal se svým bratrem Františkem – taktéž zápasníkem – do New Yorku, sledovalo Gustavovy souboje více než deset tisíc diváků ve slavné Madison Square Garden.

Během první světové války našel lásku, vzal si dceru litovelského sládka Evu Ellederovou. S ní se v roce 1917 usadil v Litovli natrvalo. Tam za ním často jezdil i jeho velký přítel Petr Bezruč. Jinak dost uzavřený básník si společnost výborného vypravěče oblíbil.

Kruhy přede dveřmi

V litovelské vile ale čekala na hosty neobvyklá zkouška – přede dveřmi byly zavěšeny kruhy (mimochodem tam visí dodnes) a každý, kdo chtěl Frištenského navštívit, musel se na nich udržet. „Podle vyprávění maminky i mě jako pětiletého na ty kruhy pověsili. Prý jsem strašně křičel, ale Gustav mě plácl po zadku a povídal, že jestli chci být Frištenský, tak se musím držet,“ smál se prasynovec.

Koncem dvacátých let si bratři Frištenští pořídili statek v Lužicích u Šternberka, do kterého vložil Gustav téměř všechny peníze, které zápasením vydělal. O hospodářství však přišel na podzim 1938, kdy po Mnichovské dohodě připadlo Němcům. Frištenský následnou okupaci snášel těžce a snažil se pomáhat rodinám vězněných a popravených Čechů.

V roce 1943 začal finančně podporovat odbojovou skupinu národního výboru na Olomoucku. „Každý měsíc do Litovle přijel četnický strážmistr. Strýček s ním vždy odešel a předal mu deset tisíc korun. To jsme se ale dozvěděli až po válce,“ vzpomínala Novotná.

Odboj, do kterého byl zapojen, čítal kolem 170 lidí. Jeden z jeho vedoucích byl ale zatčen a při mučení gestapu prozradil některé členy. Jedním z nich byl i Frištenský, kterého Němci sebrali v únoru 1944 v Praze, kam přijel na schůzi zápasnického svazu. Frištenský se dostal do nechvalně proslulé centrály gestapa – Petschkova paláce.

„A po týdnu, kdy jsme o něm nic nevěděli, přišel korespondenční lístek s tím, že je v Olomouci v gestapáckém vězení. Tam jsme ho s jeho manželkou také navštívili. Pro mě to byl otřesný zážitek – přivedli prošedivělého, skleslého a hubeného člověka. Skoro jsem ho nepoznala,“ přiznala Novotná.

„Každé poledne vzpomínám na našeho psa Reka, jak nechá v kastrole olízané brambory. Kdybych je tu tak měl,“ vzpomínal na věznění sám Frištenský.

Síla vůle ho však udržela při životě. S pomocí spřáteleného bachaře sehnal tužku a papír. Podle Novotné i ve vězení ve Vratislavi, kam ho poté přemístili, neztratil Frištenský nic ze své duchapřítomnosti. „Konec hliníkové lžíce si nabrousil o zeď, tužku rozřezal a nechal si jenom tuhu. Tu pak s papírem schoval do podpatku boty. A právě na ten papír si sepsal obhajobu, kterou u soudu použil.“

Gustav Frištenský.

Gustav Frištenský.

Tuha mu posloužila i na sepsání motáku pro manželku, který dokázal propašovat z vězení. „Jsem si jist, že v životě jsem šel cestou správnou a svým sportem jsem lidem nejen doma, ale i v cizině působil radost. I jinak jsem, pokud mi poměry dovolovaly, nezapomínal na konání dobra svým spoluobčanům. Proto doufám, že i nyní mi bude osud příznivý,“ stálo v dopise.

Frištenskému pomohlo to, že četníka, kterému předával peníze, Němci zabili. Zmizel tak důležitý svědek, soudu se nepodařilo prokázat mu vinu. Tři členy odbojové skupiny poslal však soud na smrt...

Němci jej ale ani potom nechtěli propustit, ve Vratislavi přežil i několik bombardování. Gestapo ho chtělo poslat do koncentračního tábora v Mauthausenu, což by znamenalo téměř jistou smrt. Na podzim 1944 už ale všichni tušili, že Němci válku nevyhrají.

Statek zničili Němci a Rusové

V říjnu 1944 se tak Frištenský překvapivě objevil doma. Vděčil za to své manželce, která některého z gestapáků podplatila.

„Kolik stálo moje osvobození, mi žena nikdy neřekla. Tři roky po její smrti jsem v kalendáři objevil poznámku: zlaté šperky – gestapo,“ citoval Frištenského scenárista Pavel Taussig v dokumentu České televize Neznámí hrdinové.

I po propuštění dál zápasník pomáhal, manželkám obětí věnoval 150 000 korun.

Po válce chtěli Frištenští opět hospodařit na statku v Lužicích. Jenže tam rabovali nejen Němci, ale i Rudá armáda. Přesto se tam na začátku roku 1946 vrátil a spolu s bratrem Františkem v hospodaření pokračoval.

Jenže osud už mu štěstí nepřál. V roce 1947 zemřela manželka, začátkem 50. let přišel o statek v rámci kolektivizace zemědělství. František jako kulak skončil ve vězení.

„Gustav zůstal prakticky bez prostředků,“ připomněla Novotná. Dlouho nedostával žádnou penzi, až v roce 1954 mu vyměřili důchod ve výši 450 korun.

„Vždy po výplatě jsme mu nějaké peníze přivezli, aby měl z čeho žít. Také rozprodával své zlaté trofeje lidem,“ líčila Zdena Frištenská, manželka jeho synovce.

Dva roky nato ho ale dokonce ocenili i komunisté, kteří mu dlouho vyčítali jeho minulost profesionálního sportovce. Udělili mu titul Zasloužilého mistra sportu. Necelý rok poté, 6. dubna 1957, jako osmasedmdesátiletý nájemník ve svém vlastním domě zemřel.

Smutné je, že veřejnost si nemůže slavného sportovce připomenout. Trofeje a písemná dokumentace, které komunisté z Litovle po Frištenského smrti odvezli, leží zavřené v depozitáři v Terezíně. Tam se dostaly po uzavření Tyršova muzea tělesné výchovy a sportu.

  • 10Diskuse
Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz