Ženy v architektuře: Švýcarky lákají na úchvatné stavby v přírodě

V současnosti lze pozorovat, a to nejen v našem západním světě, jakési rozrůstání a uznání žen v architektuře. Spolek Kruh se už 15 let snaží mapovat a přiblížit práci úspěšných architektů a v posledních 2 letech dávat prostor pro prezentaci i ženám věnující se architektuře.

V rámci připraveného cyklu přednášek, do Prahy míří švýcarské duo, které představí práci svých studií i různý přístup k navrhování budov a vnímání prostoru. Umělecký přístup k architektuře přiblíží Isa Stürm ze studia studia Stürm & Wolf a uvolněný a bezprostřední dojem z práce studia Rosseti&Wyss odprezentuje Nathalie Rosseti.

Isa Stürm: Všechny možné polibky architektury

Stürm & Wolf tvoří budovy a prostory, přičemž jejich konstrukce z kamene, oceli, skla a dřeva jsou svůdné v celku i detailu a elegantně, inovativně a hravě se střetávají s každodenní realitou. Mezi rané projekty ateliéru patří depo v Plarenze v kantonu Graubünden, kancelářská budova SVA a bytový celek Röntgenareal (obě poslední zmíněné stavby se nachází v Curychu). Pro švýcarskou prezentaci na světové výstavě Expo.02 studio navrhlo pavilon „Kdo jsem?“, které z venku vypadalo jako výřez země s vrstvami půdy.

Isa Stürm se narodila v Paříži, žije v Curychu a také tu vystudovala architekturu na švýcarské státní polytechnice. Pracovala zde pro Adolfa Maxe Vogta, vedoucího katedry Teorie a dějin architektury. Předtím než v roce 1988 začala tvořit s Ursem Wolfem, spolupracovala se Santiagem Calatravou, Jaquesem Herzogem a Pierrem de Meuronem. V ateliéru Calatravy pracovala např. na projektu rozšíření curyšského vlakového nádraží Stadelhofen. U Herzoga a de Meurona byla mimojiné součástí realizačního týmu dvou staveb pro švýcarskou firmu Ricola, která se zabývá produkcí bonbónů z léčivých bylin.

Nathalie Rossetti – Rosseti + Wyss

Studio Rossetti+Wyss hledá při práci na zakázkách určitý a jedinečný postup, který respektuje základní potřeby prostředí, současné technické možnosti a formální i neformální požadavky projektu. Jejich postupy jsou charakterizovány uvolněností a bezprostředností, užívané za účelem dosažení významných smyslových informací o místě stavby. Jsou jimi např. chaty ze dřeva z okolních lesů, Cabaret Voltaire v Curychu hlásící se k dadaismu, telefonní centrála ve Vollishofenu, či kadeřnictví Cesare Ragazzi v Curychu.

Nathalie Rosseti se narodila roku 1970 v Neapoli. Studovala polytechniku v Curychu a v roce 1995 získala titul u profesorky Flory Ruchat. Spolupracovala s ateliérem Reného Stoose v Bruggách, ateliérem prof. H. E. Kramela na curyšské polytechnice, ateliérem Bétrix & Consolascio Architects v Erlenbachu a s ateliérem Sandry Giraudi na univerzitě USI v Mendrisiu. Byla spoluvedoucí projektu sportoviště ve švýcarském Zugu. V roce 2000 spoluzaložila Rossetti + Wyss Architects.